Poslední noc v měsíci dubnu má zvláštní magický náboj. Přichází teplé dny, které se prodlužují a do těch prodloužených dnů si zasloužíte ještě něco navíc. Třeba speciální nálož pikantérií, které se už prostě nedají ignorovat a ovlivňují dění a život na hradě. No ještě že mě máte, a já vám řeknu a postupně odhalím všechno, co se v hradních zdech odráží. Tak se pohodlně usaďte a svá unavená očka ještě před začátkem testového týdne upřete k těmto novinkám. Vždyť přece, co je starší, než včerejší drb no ne?
Jaro na věži
První paprsky, a tedy hlavně teplejší noci, vyhnaly až na samý vrchol hodinové věže rozjímat Timothéa Royala. Ten se z nezjištěných důvodů rozhodl svůj mozek namočit v alkoholu a tiché noci. Snad by mu to i vyšlo, kdyby se – samozřejmě čistě náhodou – nezjevila jeho múza z dob minulých Bianca Smith. Ta nejen, že se rozhodla dělat mu společnost, ale dokonce si sama přihnula z nabízené lahve, a tak se oběma pořádně rozvázal jazyk.
O čem celou noc mluvili, to není důležité, důležité ale je, že tady neplály hvězdy jen na obloze, ale i v očích havraspárce a nebelvírské krásky. Ta se asi snažila utopit nejen své city k Royalovi, ale i ony hvězdičky, nebo se prostě jen chtěla zbavit pocitu, že konec jejích školních let se blíží. Tak či tak se pořádně opila a společně s Timem strávila na hodinové věži jistě krásnou noc.
Abych vás neochudila ani o kousek dění, ještě zmíním jak se oba dostali do postele. Tedy, jestli se do své věže dostal modrý Royal, to nevím, ale že si odnesl Biancu pěkně v náručí a uložil jí, to vím zcela jistě. Těžko říct, jestli byla ráno pro Smithovou větší kocovina alkoholová nebo morální, jisté ale je, že potřebovala specifickou péči a ke konejšení podivných poalkoholových stavů si nevybrala nikoho jiného než Lucase Waltera. Ten se o ní staral svědomitě celý den a kdo ví, jestli vůbec věděl proč, kde a s kým se takhle zřídila. Jisté ale je, že pokud van Thorne zařídí tu hradní odvykačku, Bianca by klidně mohla být první zákaznicí.
Souboj zahradníků
Že na jaře všechno klíčí, pučí a páruje se, to snad nemusím ani zdůrazňovat, co bych ale zdůraznit chtěla je Railly Saviyerová, která se z uzavřeného poupátka vyloupla tedy v pěkné kvítko, to vám povím. Kroutíte teď hlavičkou, že tahle nabručená zmijka je tolikrát skloňována v mé rubrice? No, snad vám po dlouhém štěbetání, pozorování a velmi intenzivní novinářské práci mohu přinést shrnutí jejího rozkvětu a pučení.
Tahle studentka pátého ročníku je sice za všemi svými obrannými mechanismy schovaná jako jediná růže v trní, přesto se ale našlo pár princů, kteří se o okvětní lístky téhle růže chtějí ucházet. No a kým bychom tak pozvolna začali? Co třeba rytířem s velkým R, havraspárským Alfiem Bartonem, který ač přehlížen, je ochoten pro svou růži udělat mnohé. Dokonce se postavit i hradnímu strašidlu – Protivovi a Railly bránit do roztrhání těla. Stejně tak je ochotný se o ní starat, pokud je jí nevolno a nabídnout jí rameno, pokud je jí smutno. Dojemné, ale my ve výčtu rytířů, princů a hrabat pokračujeme.
Další pán na stříhání, teda trhání růží je Jordan Fowler. Ten jí nejen doprovází na všechny společné hodiny, ale také jí za její společnost platí. Samozřejmě, že jí pod lavicí nepodsouvá galeony, nýbrž gumové medvídky, žížalky a jiná žužu potěšení pro zmijozelský mlsný jazýček. Aby toho nebylo málo, pokoj ve stejné koleji asi nestačí a mladý hezounek Fowler se snaží dostat až do lůžka naší ledové královny a to pod záminkou snídaně do postele. Zda už taková snídaně proběhla nebo ne, to zatím nevím, ale věřte mi, že moji ptáčci brzy zamíří i do zmijozelských ložnic, kde všechno pořádně prověří.
Než se tak ale stane, můžeme odchytit jiné štěbetáčky, kteří prolétli kolem havraspárské věže. Tam totiž tluče pro naší Railly nejen srdce mladého Bartona, ale také srdíčko jejího bratrance Effriga Redsola. S tím se totiž vodí za ručku a sem tam je spolu vídáme už od začátku roku. Jestli spolu tvoří stabilní pár s možností jistých pikantních dobrodružství, nebo naopak Effrigo drží zmijozelskou krasavici za ruku, aby neutíkala za někým jiným (dalším), to zatím zůstává záhadou.
Ani ruka Effrigova nedosáhne všude a dokonce je tak krátká, že neudržela mladou zmiji ani mimo havraspárskou věž. Tam totiž hoří srdce hned tří havranů a kromě dvou již zmiňovaných opeřenců krouží dívence kolem hlavy ještě jeden. Timotheé Royal. Ano, ten Tim, který se opijí a v náručí pak odnáší jiná děvčata z věží, tak přesně ten se uchází o jedno zmatené zelené srdce. A podobně jako jeden z jeho soků na to jde přes jídlo. Přesněji řečeno sladké. Ano. Kromě toho, že se Savyierovou strávil celou valentýnskou pouť, na kterou jí přinesl pugét, za který by se nemuseli stydět ani romantické filmy, se vytasil na jedné ze společných hodin s pěkně sladkým dárečkem. Nebylo to nic jiného než karamelky ve tvaru motýlků, které hlavní aktérka tohoto mnohoúhelníku přijala s drobnými rozpaky. No, Railly, pokud je Royal sladký až moc, pošli karamelky k nám do redakce, slibujeme, že se o ně náležitě postaráme.
A kdo jiný by mohl zakončovat náš zástup zahradníků, než Noe Royal. Alespoň má tenhle nebelvír jinou barvu, a tak se naší růžičce snad nepletou. A co víme o tomhle zahradníčkovi a jeho pokusech vysvobodit růžičku z trní? Ptáčci zpívají, že od naší femme fatale odletěla jedna jediná valentýnka a to přímo k hrdému nebelvírci. Ten naoplátku zpívá serenády a hraje na kytaru, jak romantické Noe! Stejně jako to, že ses pasoval do role odvážného rytíře, který svou vyvolenou hezky ruku v ruce bude doprovázet, třeba z famfrpálových zápasů, že? Co se děje jen mezi vámi? No, to si ještě chvíli můžu nechat jako sladké tajemství. Přece jen, pozorovat tuto soutěž zahradníků je zábavnější, než rovnou odhalit, kdo tu naší zelenou růžičku utrhl. Však možná bychom byli všichni překvapení, samotný nebelvír okouzluje svým šarmem i jinou zelenou květinku, Claudii Monetovou. S tou se bok po boku totiž promenádoval na valentýnské akci a ani teď to nevypadá, že by jejich sympatie byly na ústupu.
No, Railly, tak koho si nakonec zvolíš ty a koho tvoji chlapci?
Zakázaná romance
Není žádnou novinkou, že ve společenské místnosti havraspárské koleje to po nocích žije. Dokonce natolik, že se tam nehledí na večerku a to ani u nejmladších ročníků. Ano, právě první a druhý ročník tam společeně tedy tráví skutečně velké množství času. Ne, že by se v modré kolejní místnosti scházely svorně celé ročníky, ale minimálně jejich zástupci. A řeč není o nikom jiném než o Emanueli van Thornovi, který místo spánku, jež mu jistě předepisuje etiketa elity nejvyšších vrstev, obluzuje svým šarmem mladší havraspárku Nellie Cooper.
Ta, ač v prvním ročníku, rozhodně nějaké večerky a spánkové hygieny nedbá a s kolejním princem tráví hodiny a hodiny. Že by po mém minulém článku van Thorne přehodnotil okruh svých přátel a od špinitelky rodu Aubrryové utíkal hledat pevné přátelství do havraní náruče Cooperové? Nebo ho snad studentka prvního ročníku okouzlila natolik, že zapomněl na své rodové povinnosti a domluvenému sňatku dá kvůli Cooperové vale? No pravda je, že dovolil mladé havraspárce už letmý fyzický kontakt v podobě objetí a ona neváhala a nahodila udičku v podobě pozvánky na valentýnskou akci. Tam se hradní princátko sice objevilo po boku již zmiňované zelené Aubrryové, ale oba zmizeli tak rychle, že jen těžko říct, zda mladého zámožného havrana nerozhodilo, že viděl Nellie ve společnosti jistého Xaviho Moona, se kterým si zamilovaný večer užívala. Teď už stačí jen počkat, kdo se vysloví první, jestli Nellie nebo naše hradní princátko.
Jak se zbavit manželky?
To vám jistě poradí Jordan Fowler. Tento zmijozelčan v šestém ročníku vám totiž dá návod lepší, než kdokoli jiný. A že si teď začíná s havraspárskou Nerrisou? O tom už jsem vás informovala.
Ráda bych ale tento článek využila k tomu, abych varovala Nerrisu, do jaké jámy lvové se to řítí. Moje ouška zaslechla totiž velmi ošklivé zvěsti, které přichází z každého zákoutí hradu dřív, než je navštíví samotný Fowler. Snad se zastane drahý Jordan alespoň sebe a nenechá na sobě dříví štípat, stejně jako to on loni udělal Tylerovi FitzMoreovi. Toho totiž i přes přísné letiferské prověrky měl propašovat na pokoj a když se Fowlerovi spolubydlící ohradili, nechal FitzMorea si všechny ty nadávky vyžrat a nakonec i čelit kouzelnické přestřelce sám. Nebohý havránek tak musel osamoceně čelit proti domácím zmijozelům.
Drahá Nerriso, pokud ti tohle chování nestačí, jedeme dál! Tento blonďáček ze zmijozelu má totiž takovou, no, řekněme libůstku. A ta netkví v ničem jiném, než v odklízení jeho bývalých lásek. Ty končí buď velmi špatně, nebo naprosto nejhůř! Jeden příklad za všechny, vzpomeňme si na jeho bývalou lásku Malii McEven. Ta z rozchodu s Jordanem, nebo možná ze vztahu s ním, naprosto zešílela. Dříve hodná a pokorná Malia se po jejich oddělení změnila k nepoznání. Začalo to nepřiměřeným chováním vůči mladším spolužákům, pokračovalo to jejím následováním letiferské myšlenky a nakonec hrůzostrašnou smrtí.
Uřknul ji snad Fowler, když došlo na rozchod? Dal jí vypít nějaký šílený dryák? No, Nerriso, karty jsou na stole, je jen na tobě, jestli vsadíš všechno nebo je raději položíš.
Uf, je to za námi a vy teď s hlavou plnou novinek můžete jít v klidu spát a zítra vstát pravou nohou do posledního týdne školy. A nebojte se, pokud náhodou zapomenete nějakou odpověď do testu, nebo postup kouzel či vaření lektvarů, klidně vaše vyučující obohaťte o nějaké ty zaručené informace. Dokážete totiž, že si umíte zapamatovat alespoň něco.
Keep calm I see you
Vaše BD
