Hola hej!
Přináším vám radostnou zprávu! Bradavický Expres bude znovu přistaven na nástupišti 9 a ¾! A víte, co to znamená? No ano, nic jiného, než začátek školy! Tentokrát ne letní, ale té pravé, které se já nemůžu dočkat! Užili jste si zbytek prázdnin? Já teda ano, stihla jsem si přečíst všechny loňské sešity, nakoupit hromadu nových věcí a užít si pár krásných chvíl s rodinou, ale teď už pomaličku zase balím kufr, šněruju botičky, chystám zvířectvo a čekám…
Už 2.3. (nonRPG) bude na nádraží King’s Cross hromada lidí. Známé tváře, neznámé, změněné, kdo ví koho všeho potkáme. Ať už staří kabrňáci, kteří si ledabyle projdou onou zdí mezi cedulkama 9 a 10, nebo i noví, kteří budou v panice utíkat střemhlav proti zdi se strachem v očích, aby to náhodou nebyl vše jen sen a neroztřískali si hlavy.
Dokonale si pamatuju první den, kdy jsem tamhle probíhala zdí já a věřte mi, nebylo to vůbec vtipné, protože mě sestra prvně postavila před jinou zeď a já si pěkně nabila čumáček.
Pokud nakonec přece jen proběhnete tou správnou zdí, (doufám, že napoprvé), bude mít čas do 18:00 nasednout do vlaku, který nás určitě s milým překvapením (jako obvykle), dopraví (a snad i bezpečně) až do Prasinek.
Pro ty, kteří pojedou poprvé a nebyli v letní škole, je to skvělá příležitost na první navazování kontaktů, ale i pro ty starší je příležitost okouknout čerstvé maso, které snad budou profesoři terorizovat víc než je.
Ale to hlavní, TO na co čeká hromada skoro vrstevníků, které jsem okukovala celé léto ve škole, je co? Přece zahajovací slavnost! Den kdy naposledy budete ti bílí, ti bez kolejí.. Přesně tak, ještě tentýž večer ve 20:30 se všichni čekající a zvědaví nasáčkují do Velké síně, kde už jen tiše budeme očekávat nové přírůstky do fakult! A že jich v letní škole bylo! Jsem zvědavá, kam kdo zapadne. Viděla jsem tam pár nadějných Nebelvírčat, stoprocentní Zmijozelátka, tiché chytrolíny stvořené pro Havraspár a ruku na srdce, letos jsem zahlédla i pár jedinců, kteří by mohli zapadnou k nám do Mrzimoru. Mezitím, co ti „barevní“ budou čekat na nové přírustky, pro skoro-ex-bělásky nastane chvíle, kdy zjistí, která kolej bude jejich domovem – budou se na noc chýlit vysoko do věží? Nebo se trajdat ke kuchyni? Nebo snad sbíhat schody do sklepení, aby stíhali večerku? To je to, co se zde dozvíte, dozvíme a… Budu se opakovat jako loni, beru sebou hromadu kapesníčků, kdyby byl někdo moc dojatý! Babička mi totiž říkala, že když někdo bude moc brečet, tak se roztopí a skončí na zemi jako psí hovínko, proto jsou prý parky tak plné pejsčích no, ehm… víte. A přesně proto s sebou nosím kapesníky, aby se mi nikdo před očima na tu nešťastnou hromádku nezměnil.
Doufám, že Moudrý klobouk vyslyší vaše srdce a dostanete se do koleje, do které chcete. ♥
Na nováčky se těšící,
R.Wildhame
(ta s kapesníčky z Mrzimoru)