Vyučované předměty

Kouzelné formule aneb ze závodníků nadějnými únosci

To je název, panečku, což? Už se vidíte za volantem vlastního závodnického auta? Vnímáte vůni lektvarového benzínu? Slyšíte pneumatiky vrčet po uhlazeném asfaltu? Cítíte vítr ve vlasech? A ty mouchy v zubech? Nádhera. Tak teď na to všecko zapomeňte, protože se závodníma formulema nemá tenhle předmět nic společného. Naneštěstí.

Místo toho si nachystejte hůlku, je tu další hodina nekonečného mávání, vztekání, naběhnutých žíl a házení dřeva o zem. Chudák hůlka. Ano, jde o další předmět, kde budete kouzlit do alelůja. Kdo by to na kouzelnické škole čekal, hm? Nevadí. Kouzelné formule jsou předmět, kde se naučíte základní kouzla. A nebudou to ledajaká kouzla! Sice nám je jasné, že většina z vás by se raději učila vrhat kletby, popřípadě vyčarovat záplavu hopsakoulí a terorizovat s nimi celou třídu. Ale bohužel, na to musíte jinam. Až zjistíte, v jakém předmětu se učí o hopsakoulích, dejte vědět, dík. V tomhle předmětu jsou v popředí (fakt sem chtěla napsat kapradí) kouzla s víceméně každodenním použitím.
Že jde o kouzla, která vám značně ulehčí život, může naznačovat vyjádření jednoho nejmenového profesora. Podle něj jsou formule předmět pro lenochody.

Já teda nevím jak vy, ale nikdy jsem neviděla lenochoda kouzlit. Ale možná kouzlí, co my víme. Třeba mají vlastní školu čar a kouzel v Chlupinicích. A vlastní koleje – Nechcesemivír, Aťměradšischvátímor, Našťouránívuchufaktdobrejspár a Knedlovepřozel. A tam se učí kouzla, díky kterým se vůbec nemusí hýbat. A nebo se učí lektvary, díky kterým jim na větvích raší papání a oni se pak nemusí hnout z místa. Nebo se učí lítat na košťátku, na kterém se taky nepohybují, aby je vyneslo na tu nejvyšší větev. Kde se pak taky nehýbou. Chci být lenochod. Prosím.

KáeFko jako předmět pro lenochody. Nebo lenochy? Jsou lenochodi líní? A zdánlivě zcela nesouvicející otázka: proč se nám minule nikdo neozval na krádež té zlověstné housenky? A teď přijde ta úžasná spojitost: víte co by bylo kůl?! Spojit kůlové s užitečným!

 

A to můžete hned v zápětí, protože jako příklad z KáeFek uvádíme Accio. Kouzlo, co na určitou vzdálenost přivolá určený předmět. Accio housenka, accio falešný knír. Vidíte? Už jsme mohli mít vyřešenu jednu záhadu, ale kdepak. A proč? Jak prosté. Loni jsme se Accio na KáeFkách neučili, to bude tím. Náhoda? Nemyslíme. Ředitel si své tajemství brání až příliš dobře. Nejspíš nám nezbyde nic jiného, než stará dobrá metoda přepadení ze zálohy. A i když nemáme Accio, i jiná kouzla z KF mohou být užitečná. Přepadení uprostřed noci, hodí se Lumos. Je fajn útočit, když to nikdo nečeká. A když se dotyčný na záchodě zamyká? Není problém, Alohomora. Oběť se nám brání? Pff. Incendio. Smaženého ředitele osolíme, opepříme, sebereme mu housenku a podáváme za tepla. Dobrou chuť!

Tady vidíte, že ač se kouzla z tohoto předmětu zdají jako jednoduchá a primitivní, využít se skutečně dají v každodenním životě. Doma, ve škole, ve volném čase. Ať už je vaším koníčkem (nebylo kobylkou) cokoliv, nějaké to kouzlo se pro vás najde. Pokud chodíte rádi na túry, jistě oceníte kouzlo Erecto, které vám vyčaruje čuprový stan. Střecha nad hlavou uprostřed divočiny se hodí. Anebo v pokoji, pokud chcete dobrodrůžo. Nebo pokud vaši spoluložníci chrápou. Fakt ale nechápu, proč se tomu kouzlu starší kluci smějou, vždyť je to jen stan…

 

A když pustíme všechny lenochody, housenky a stany bokem, loni nás KáeFka učili tři profesoři. Ne každého z  nich známe, dokonce se stalo, že přes prázdniny jeden z nich zmizel neznámo kam, další se dal na éru jasnovidectví a ta třetí? Ta si s vámi na lenochody hrát nebude, ale k opicím se dostanete.

Serge Aaron Picard, donedávna kolejní Havraspáru, profesor KáeFek a teď již jen bohužel suplent. Nějakou smůlou jsem se k němu na hodiny nedostala a ani ho nechytila jako supla, no slyšela jsem na něj jen samou chválu. Každopádně, odchytili jsme si naši mrzimorskou Lujku Greenovou a vytáhli z ní pár slůvek.

 

Hodiny kolejního Havraspáru mě vždycky bavily, vždy byl schopen ozvláštnit hodinu. Akorát ty testy jsem vždycky nedávala. Ale po zkušenosti s Houpovou, přechod do téhle třídy byla příjemná změna. Nikdy to nebylo negativní a umírací, prostě fajn.

 

Éamon Roderick Christinsen, chudáci ti, jenž budou muset za trest psát tisíckát větu “Již nikdy nepříjdu pozdě na hodinu k profesorovi Éamonovi Roderickovi Christinsenovi.” To jméno je fakt za trest. Každopádně, zrovna tenhle profesor, který mě každou hodinu péroval za to že jsem vlastně i o minutu později přišla do třídy, když se na předchozí hodině snažil sežrat pavouk, se letos dal na co? No ano, na meditaci, čajové sedlinky a podobně. Určitě mu bude ten plnovous sedět, ale zpět k jeho loňskému působení na KáeFkách. Názor na jeho hodiny nám dala havraspárská studentka čtvrtého ročníky, Cassidy Vollet Gowler.


Hodiny byly super, většinou jsme tam měli nějaké to kakao a muffiny, takže nebyla nouze o jídlo. Profesor byl vždy hodnej, ačkoliv… Možná párkrát byl trošku přísnější na nějakého z opozdilců. Nechci si stěžovat, ale omluvenky předem byly mírně otravné, obzvlášť když mi vypadl internet a já ji nestihla napsat, takže jsem pak musela profesora neustále otravovat s tím, aby mi ji omluvil, protože se k tomu stále neměl. Ale i tak to byl super rok na kfku, kde jsem se hodně naučila a zažila spoustu zábavy!

 

A jako poslední v řadě loňských KF profesorů stojí mladá, dle některých starších studentů, až moc hysterická, Sarah Lucy Hope. Je ochotná vás poslat 30x za dveře, pokud slušně nepozdravíte, stačí trochu zvednou hlas a… víte co? Nevíte? Já vím to prozradím! Plác! Letí po vás banán. Ano, čtete dobře. Profesorka Houpová nosí po kapsách asi haldy banánů a rozhazuje je po studentech. Občas si říkám, jak něco takového vůbec můžou nechat učit? Ale když se kouknu kolem a kolem, ono banány jsou ještě dobrá věc. Na její hodiny chodila i primuska Lisa Carter a i když ne moc ochotně (možná chtěla držet banánovou pravdu v utajení!), svůj názor nám přece jen dala.

 

Hodin s profesorkou Hope jsem nenavštívila nijak moc, ale ty, na kterých jsem byla, mě vždycky bavily. Profesorka mi připadá jako fajnová osoba, která ví, o čem mluví. Vysvětluje teorii stručně a polopaticky a  o to více se dostaneme k praxi, což je přesně to, co je na hodinách nejlepší a podle mě taky nejvíc potřeba. Navíc jí nechybí smysl pro humor, což já osobně vždycky oceňuju. Pokud bych měla mluvit o negativních stránkách, tak je tu snad jen to, že bývá občas trochu roztěkaná, a že je nejspíš hodně zaneprázdněná, takže se stávalo, že hodiny musel někdo odsuplovat. Ale i tak dávám 4,5 bodu z 5.

 

Když se to vezme kolem kolem a ještě dokola a ještě jedno kolečko a následně pár těch kroužků navíc… tak se vám bude motat hlava. Ale hlavně se dá pak říci, že KFko je jednoduchý předmět, který se vám šikne v mnoha situacích. A je jedno, co za situaci to je. Možná to je na tomto předmětu nejlepší? Nerozlišuje! Chcete se stát lenochodem? Tady máte kouzla, díky kterým už nebudete muset hnout zadelí! Chcete být pansor, který očividně zvládne cokoliv? No prosím, tady máte sadu kouzel, která vám vystačí na šikanu studentů až do aleluja! Chcete se stát slavným zločincem a únoscem? No skvěle! Cože, je vám jedenáct? Pff, ale no tak. Jako kdyby to byla překážka. Tady máš kouzlo chrlící plameny a upaluj! (A když píšu “upaluj” myslím tím nejen upaluj jako upaluj, ale i upaluj jakože upaluj. Chápejte.)

U dalšího dílu se na vás těší,
ta šprťácká a ta s těma botama
R.Wildhame & E. Turner

 

0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *