Kolejní akce

Průzkum Příčné ulice aneb kolejní akce Zmijozelu

Jednou za čas přijde příšerná událost školního roku, kdy na vás zkrátka prefekti houknou, že touží po nějaké té kolejní akci. Osobně jsem byl vskutku překvapen návrhem svých podřízených a v první chvíli jsem si byl jist, že to prostě zamítnu. Jsou prázdniny. Během školního roku jsme přeci měli dvě akce, komu by se sakra chtělo cestovat kvůli pitomý koleji? Nuže, ukázalo se, že těm třem se vskutku chtělo. Vybrali jsme si termín jakéhosi pseudo kouzelnického svátku, některé prodavače jsem uplatil, aby nás pustili do svých krámků a Izzy & Suz společně s Oliverem začali plánovat.

Byl jsem vskutku překvapen, že na naši akci někdo dorazil. V poslední době to totiž nebyla žádná sláva a měl jsem pocit, že ačkoli vídám v naší kolejní místnosti neustále nějakého toho prcka, nástěnka je plnohodnotně ignorována, naše žádosti a připomínky jsou házeny do koše a kolejní akce mají automaticky přilepenou nálepku „tam nejdu“. Ale vskutku někdo dorazil! Jednalo se o slečnu Camelii Greyovou, která se evidentně rozhodla otrávit všem dobrou náladu, slečnu Emilii Ilyasov společně s Ariel Campbell. A tak se tedy začalo.

Pozvánka na kolejní akci Zmijozelu.

Všichni zamířili po promluvě s ukecaným balónkem právě do Scribbulových psacích potřeb, kde na ně už čekala blonďatá prefektka. Suz jim představila několik hádanek, které byly vskutku rychle vyřešeny – kdyby nás náhodou chtěli vyměnit za Havraspár, pravděpodobně bychom se do jejich kolejní místnosti taky dostali. Neberte to ale jako návrh, já do těch schodů šlapat rozhodně NEBUDU. Hádanky vám ale klidně představím a správné odpovědi naleznete na konci článku.

  • Je jich na tisíc způsobů, každá chutná jinak, tvoří tukovou zásobu, no stejně je polykáš jak maniak. Sladké jsou, slané taky, příchutí tu najdeš mraky. Od banánu po šušne z nosu, je to jak při nákupu výherního losu.
  • Je to zloun, lítá si po hradě, řeší se často na školní poradě, a rád pokouší naše nervy, i způsobuje vrásky na čele naší Minervy. Je to poltergeist, to je jasné, jeho zapálení pro neplechu len tak nevyhasne. Jak se ovšem jmenuje, víte? Tak jeho jméno zavyjte!
  • Je to koště, po kterém touží snad každý, pro jeho pořízení by ses ovšem musel dopustit vraždy. Galeonové konto ti stáhne na minimum, let si ovšem užiješ na maximum! Nejrychlejší koště naší doby, zbůsobuje protihráčům dostatek zloby. Jeho jméno tušíš, nebo znáš? Tak proč nás ještě napínáš?
  • Je to lektvarológa najlepší kamarát, vďaka nemu sa môže dopustiť variacich hitparád. Nájdeme cínový, medený, ale i zlatý, ale radšej naň Snejpovi nešahej, pokiaľ ti je život drahý. Môžeš v ňom variť, použít ho i jako přilbici, našli by se po tom ale určitě zdatní kritici! Tak si vzpomeň na název tohto nádobí, ať se Sůza chudák nezlobí.

Přesuňme se ale dál. Studentky byly nasměrovány k madame Malkinové, která trávila svůj čas s ohnivou whiskey v Kotli. Musím vám říct, že byla tedy pěkně zřízená, po skončení kolejní akce jsem se k ní přidal a říkala mi, že mám velice pěkný knír, což… neslýchám zas tak často. Abych to shrnul: v obchodě byl bordel. Uprostřed byla navršená obrovská hora všelijakých hadříků. Musím vám říct, že jsem byl vskutku překvapen, když mi slečna Moorlegham líčila, jak se dvě módní fanatičky Ariel & Emilia k plnění úkolu moc neměly. Neustále o tom mektaj, a když přijde na věc, ohrnujou nos. Naopak Camelie se předvedla v těch nejlepších barvách a splnila úkol na vynikající. Ano, ano. A jak že ten úkol vlastně zněl?

Tady to budete mít jednoduchý, v rámci možností. Vaším úkolem je na sebe ve vymezeném čase navlíknout co nejvíce hábitů, které tady nechala madame Malkinová. Takže ne, nemusíte je uklízet, ale bohužel vám nemůžu zaručit, že nesmrdí, nebo tak něco.

Uznávám, že dámy mohly mít vyčerpané mozky po oněch šíleně těžkých hádankách, takže možná nepobraly zadání. Pojďme ale dál. Pan Argent si zabral Famfrpálové potřeby, musím tedy uznat, že vyhnat tamější majitele byl největší oříšek. Jsou v lázních za MOJE peníze. Chápete? Ach jo. No, zpátky k věci. S panem Argentem jsme dali dohromady několik přeměňovacích kouzel. Na dámy čekaly dva úkoly. V prvé řadě musely chytit poletující papírek, na kterém byla napsána nějaká otázka. Zajímá vás? Dobrá! Může zápas končit i jinak, než chycením zlatonky? Je povolené vytrhnout camrál z rukou soupeře? Je nějak omezena výška, do které smí hráč vyletět? Slečna Cambell zaváhala, Camelie byla naopak vskutku rychlá. V moment, kdy dámy pronesly správnou odpověď, se papírek změnil na šíleně splašený camrál, který měly za úkol chytit. Starší studentky použily kouzlo Accio a Carpe Retractum, slečna Greyová se s tím musela popasovat sama… A zvládla to na jedničku! Nuže, takhle skončilo ono slavné stanoviště a pokračovalo se až do Velkoprodejny Mžourov!

Před tou se studentky zastavily. Primárně proto, že jsem jim zatarasil cestu a vysvětlil jim, že jejich úkolem je popadnout na lavičce brk a pergamen a poslat zmijozelskému vedení co možná nejromantičtější dopis libovolné délky. K mému překvapení se skutečně všechny vyjádřily a dokonce i vypsaly, ačkoli bylo určitou zvláštností, že tam všechny použily určitá slova. No, abyste o to nepřišli, přepíšu sem ony srdceryvné výjevy. (K některému uvedení jsem byl donucen, ehm.)


Drahé zmijozelské vedení, protože se při pohledu na našeho kolejního obávám, že když tohle nenapíšu, tak nás ten MASOCHISTA odsud živé nepustí, tak si raději na chvíli zahraju na herečku a tady to máte. Tak začneme u NEJÚŽASNĚJŠÍ členky vedení, kterou je samozřejmě ona BLONDÝNKA jménem Suzz. Ta totiž není žádná KOULE a dokonce má i trochu stylu, který když se vypracuje, tak bude fakt úplně eňo ňuňo. A bohužel fakt jo. Ještě by mě jednou mohla předčít, ale to jí neříkejte. Sice moc nechápu, čím jí ten její KOCOUR Archie učaroval, že má zrovna toho, ale to taky vypracujeme. Jinak je fešná, není úplně blbá a prostě… jo, to je člověk, kterého si fakt toužím vycvičit. Hej Suzz, jsi kočka. Adoptovaná kočka, takže tě automaticky miluju. Pak se přesuneme k její kumpánce Izzy, která sice jednu dobu měla vlasy jako VODNÍK, ale koule není taky, je to prostě docela kus a upřímně nechápu, co s ní má Joey za problém, že si kvůli tomu musel u mě doma hrát na drama queen. Ale kromě toho špatného vkusu na Smithovce je supr a… jo Izzčo, taky jsi kočka. Byla jsi modrokočka, teď jsi jen kočka, ale neboj, já kočky miluju. Co se týče Olivera, toho pana primuse, tak to je takový namachrovaný frajírek, kterému by podle mě určitě sekla nějaká ta KUDRLINKA a nebo řízení TRAKTORU, protože má postavu úplně na takového toho týpka, co maká na poli bez trička. Takže Olíku, taky jsi kocour. Mňau. No a pan kolejní, toho nejlepší kámoš je asi PLACATKA, takže pochybuju, že stojí o nějaké vyznávání lásky, ale aby mu to nebylo líto.. Hele Duffe, máš fakt pěkný.. uši. Miluju tvoje uši. Jsou dokonalý a perfektkní a úplně k nakousnutí, prostě fakt kusance. (Jsem si jistá, že po psaní tohoto ze mě bude mít můj TERAPEUT radost.) A. ♥


Většinou se nepovažuji za masochistu, ovšem při spisování tohoto o tomto domnění tak nějak nemůže být pochyb. Vzhledem k tomu, že už nyní kdesi ve svých útrobách cítím nutkání ten pergamen radši požvýkat, snad mi odpustíte oslovení milý, drahý, nebo tak něco. Nebo bych vás možná mohla oslovit VODNÍCI, ne? Jo? Tak jo. Jelikož jsem prostě NEJÚŽASNĚJŠÍ, jsem ochotná uznat, že když je Suzanne potichu, je vlastně docela KOCOUR. Kočky jsou fajn, víte? Zjeví se jenom, když něco potřebují a celkově jsou to docela chytrá zvířata. Každopádně poté, co jsem rok měla ložnici vedle ložnice našich drahých prefektkek, bych dost možná i potřebovala TERAPEUTA, no, každopádně se už nedokážu na dva metry přiblížit k čemukoliv ženského pohlaví, tak proto kocour. Tím jsem mimochodem chtěla říct, že mají holky fakt super hlásky, ano. Abych tomu dodala nějakou KUDRLINKU, šmrnc nebo tak něco, přejdu teď k našemu kolejnímu. Tenhle post jde od desíti k pěti, od polorozpadlého dědka, k mentálně narušené ženské a až k notorikovi, který svůj život zasvětil placatismu, což je náboženství uctívající PLACATKY. Smutné je, že po tomto výčtu musím konstatovat, že je to asi nejlepší kolejní, jakého jsem zažila. Jako kdyby lichocení mělo nějak ohromovat. Mimo to, kdybych profesorovi Duffovi chtěla nějak zalichotit, určitě mu řeknu, že vypadá jako KOULE a že by měl zauvažovat nad kariérou jako kolo u TRAKTORU. V tom by možná mohl být i dobrý. Ale spíš asi ne, vypadá nějak pokřiveně. No, a i když jsem BLONDÝNA, samozřejmě nezapomenu na posledního člena tohohle vedení. No. “Vedení”. Oliver, primus, Quassimodo – radši, řekněme, skončím. Tento člověk se vyznačuje tím, že je ještě větší masochista než já v tuto chvíli. Můžete ho klidně umlátit pálkou a neřekne vám ani půl slova. Ozkoušeno za vás, rozhodně doporučuji. (O veškerou romantiku se postará to srdíčko dole v rohu)


A tady skutečně bylo nakresleno srdíčko! Poslední dopis je zde:


Nejdražší vedení nejúžasnější koleje na celém širém světě, chtěla bych vám srdečně poděkovat za to, jak báječný vliv na mě máte. Zrovna dneska se díky Vám cítím absolutně skvěle, možná i lépe než kdejaký TRAKTOR, ze jehož volantem sedí smradlavý chlápek se zpocenýma rukama a zadnicí stejně tak! Jsem skutečně přešťastná, že nemusím zažívat stejný pocit jako BLONDÝNY, díky tomu, že znám právě Vás, si přijdu desetinásobně víc chytrá! Navíc jistojistě bude v brzké době moct nějaký TERAPEUT na mizině děkovat vám, jelikož bude mít o zákazníka navíc! Všechno je to tak strášně suprové a láskyplné, že se určitě budu cítit líp než VODNÍK na suchu, každopádně pokud bereme v potaz to, že tohle je zřejmě k nedostatku dalších členů vedení poslední disciplína této akce, kterou zjevně chystal nějaký MASOCHISTA. A bohužel city díky evidentním faktům grilujete hromadně. Bez urážky, pochopitelně. Každopádně z celé té lásky vám můžu doporučit pár tipů, jak být ještě bájovější! Chcete? Chcete! Pane kolejní, ač vám to s tou PLACATKOU určitě moc klape, tak ty vaše KUDRLINKY byste si mohl občas taky umýt. To víte, aby to bylo víc šik. Moje nejdražší Suzzie, ty si zase usměrni tu svou chlupatou KOULI, jelikož pokud mě dneska ještě ta přijde štv-ehm, štěstím naplňovat, tak už se asi neudržím a z lásky ji předhodím tomu KOCOUROVI v již zmiňovaném traktoru. Na víc rad už mi ale bohužel nezbývá moc místa, tak vám víc dobře myšlených a s láskou psaných rad napíši jindy. Mějte se fajnfárově a pamatujte, že všechno je vždy růžové!


Po skončení se dopisy přeměnily na vlaštovky a zamířily do nitra Velkoprodejny Mžourkov, kde na ně už čekali prefekti a zelený osel ze slámy. Na toho se stačilo usmát, vyzvednout si měšec s galeonovou odměnou a přišlo rozloučení.

PS: Správné odpovědi byly: Bertíkovy fazolky, Protiva, Kulový blesk, Kotlík.

Snad se vám kolejní akce líbila více než mně.
Nasadil jsem laťku dost nízko.

R. Duff

0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *