2004/6,  A čo na to svet?,  Soutěž pisálků 2004,  Umění

Soutěž pisálků – sedmé místo v top 10!

Magie. Kouzla nemusí být nutně vepsaná jen do formulí, lektvarů, bylinek a tvorů. Mohou jimi být naplněny i předměty, které se kolem nás běžně vyskytují, ať už se v nich nachází přirozená kouzla, nebo do nich magii vtiskneme my kouzelníci osobně. Takovými kouzelnými předměty mohou být i obrazy, a že obrazů a podobných uměleckých děl je i v našem čarovném světě mraky, že by ono množství naplnilo nejednu národní galerii.

Za takovou galerii můžeme považovat i bradavický hrad, který má své kamenné zdi ověšeny spoustou zarámovaných pláten. A jak je známo, většina těchto obrazů se hýbe a žije vlastním životem, ale to není jediné kouzlo, kterým obraz může disponovat.

Příběh, který vám tu budu vypravovat se v našem rodě traduje a předává z pokolení do pokolení, snad aby se na něj nezapomnělo, a já ho teď touto cestou šířím dál. Je to příběh mého pra pra pra pradědečka Rupherta Ellijaha Murphyho, který se narodil do čistokrevné kouzelnické rodiny roku 1843 v tehdejším Londýně. Tento muž měl vskutku pohnutý osud již od dětství. Narodil se jako jedno z dvojčat a se svou jen o několik minut mladší sestrou, byl spojen téměř pupeční šňůrou. Miloval ji ze všeho nejvíce na světě, avšak jejich cesty byly rozděleny tragickou smrtí mladé slečny, která ve svých devíti letech zemřela na udušení po té, co snědla kornout plný bzučivých šumivek, jež jí shodou okolností Ruphert daroval. Jak se ukázalo, byla alergická na jednu z přísad způsobující levitaci. Místo levitace ji natekly dýchací cesty a ony šumivky se jí staly osudnými.

Ruphert si to celý život vyčítal, avšak láska, kterou k sestře cítil nevyprchala do konce jeho života. Stala se pro něj múzou, jejíž obličej zvětšnil na nejedno plátno, ať už v dětské či dívčí podobě, kterou si představoval. Inu sestra rostla a stárla s ním skrze obrazy. Ruphert však nebyl jen vášnivým malířem, ale i letvarologem, který dokonce působil v letech 80. letech 19. století v Bradavicích, kde vytvořil sérii tří obrazů zvanou “Pohledy do duše”. Obrazy visely po dlouhá léta v jeho kabinetě, než školu opustil, jeden z nich pojmenovaný “Oči pravdy”, škole daroval. A proč Oči pravdy? Ruphert byl totiž proslulý také tím, že do barev, které používal, míchal různé lektvary. Do tohoto obrazu, konkrétně očí dívky, jež z něj kouká, měl být údajně přimíchaný lektvar pravdy. Příběh dále vypráví, že pokud očím na obraze člověk propadne a dívá se do nich dlouho, hne se v něm svědomí a má chuť se ke všemu nekalému přiznat. Strašidelné že? Máte odvahu to risknout? Prozkoumejte hrad a zkuste obraz najít.

Railly Abeca Saviyer
studentka bradavické školy čar a kouzel
5. ročník, 16 let

0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *