Stříbranovská škola čar a kouzel, pro nadějné mladé čarodějky a kouzelníky, je celosvětově známá. Co se ale její historie týče, s výjimkou hrstky žáků, kteří nenavštěvují zmíněný institut, většina neví, jak byl Stříbranov vůbec založen, co tomu předcházelo a zpravidla ani jak je na tom dnes. A právě proto bych vám ráda v Stříbranovských toulkách představila, jak to vlastně se založením této americké školy bylo, a jak to postupovalo…
Ilvermorny (dále jako Stříbranov) je severoamerická škola, založena v sedmnáctém století. Nalezneme ji na vrcholku hory Greylock, kde je před zraky nečarů skrytá v mlžném oparu.
Jak již nadpis napovídá, Stříbranov má Irské kořeny. Isolta Sayre se narodila kolem roku 1603 a její nejrannější dětství strávila v údolí Coomloughra, opatství Kerry v Irsku. Jedná se o potomka, který vznikl ze splynutí dvou starobylých kouzelnických rodů, byla tedy čistokrevného kouzelnického původu. Její otec, William Sayre, byl přímým potomkem irské čarodějky Morrigany, zvěromága, jejíž zvířecí podobou byla vrána. William přezdíval své dceři “Morrigano“, pro její náklonnost ke všemu souvisejícímu s přírodou, když byla malá. Její ranné dětství bylo přímo idylické, měla rodiče, kteří ji milovali a byli nápomocní jejich nečarským sousedům například tím, že za pomoci magie léčili jejich neduhy.
Nicméně, když bylo Isoltě pět let, útok, který byl zaměřený na její rodinu, vyústil v zabití obou rodičů. Isolta byla “zachráněna” z ohně sestrou její matky (Isoltinou tetou, s níž její matka dlouho nebyla v kontaktu a byla prakticky cizí), Gormlaith Gauntovou, která ji vzala do sousedního údolí Coomcallee, přezdívanému jako “Ježibabina rokle”, a tam ji vychovala.
Jak Isolt rostla, začala si brzy uvědomovat, že žena, která ji “zachránila” z hořícího domova jejích rodičů, je mnohem spíše únoskyní, jelikož to byla ona, kdo její rodiče zavraždil. Nepředvídatelná a krutá, Gormlaith byla fanatickou vyznavačkou čistokrevnosti, která věřila, že pomáhání její sestry mudlům vystavovalo Isolt nebezpečné budoucnosti, a sice že by si vzala za muže nečara. Pouze tak tím, že unesla dítě, jak Gormlaith věřila, ji mohla přivést zpět na správnou cestu – vychovávaná v obrazu, že jelikož je potomkem jak samotné Morrigany, tak Salazara Zmijozela, bude se stýkat jen s čistokrevnými kouzelníky.
Gormlaith se proto ujala role, o které si myslela, že ji mladá Isolt potřebuje, a nutila ji tak sledovat, jak proklíná a očaruje každé zvíře či nečara, který se až příliš přiblíží k jejich chalupě. Lidé se naučili místu vyhýbat obloukem, a tak jediný kontakt, který kdy Isolt s ostatními sousedy měla, bylo, když na ni chlapci od sousedů házeli kamením, když si hrála na zahradě.
Gormlaith odmítla Isoltu pustit do Bradavické školy čar a kouzel, i když její dopis přišel, a argumentovala to tím, že ji raději bude učit sama doma, než aby ji poslala do institutu plného mudlovských šmejdů. Nicméně, Gormlaith samotná Bradavice navštěvovala, a tak spoustu věcí o škole Isoltě sdělila. Především vše v tom duchu, kdy lamentovala nad tím, že ctnostné požadavky Salazara Zmijozela vzaly za své a nebyly naplněny dle očekávání.
A tak neteři, která byla ode všech izolovaná a dostávalo se jí špatného zacházení od tety, o které si myslela, že je beztak napůl šílená, Bradavická škola čar a kouzel jí zněla jako takový malý ráj, a většinu svých pubertálních let strávila představou o tom, jaké by to asi bylo, kdyby do Bradavic mohla nastoupit i ona sama.
Podařilo se Isoltě zmírnit tetinu nenávist a přesvědčit ji, aby mohla navštěvovat Bradavice? Nebo vygradovala její nenávist tak moc, že se mladá Isolt rozhodla vzít nohy na ramena? Či byla snad Isolt moták, a proto ji nechtěla Gormlaith pustit do Bradavic?
Bližší informace o historii Stříbranova, životě Isolty a její tetičky Gormlaith se dozvíte v další části “Stříbranovských toulek”!
Za redakci Sonoru,
Iris Avathia Leithold
0
Jeden komentář
Nicola Alice Andre
Nonkově: Vypadá to moc zajímavě, taková minulost školy, to se musí nechat! Už se nemůžu dočkat, až si přečtu další díly.