Vážení kouzelničtí čtenáři,
říkali jste si, že můj článek, týkající se výsledků soudů takzvaných Lilií, byl můj poslední výkřik? Ale kdeže! Jsem zde a opět chci být slyšet! Proč taková odmlka, říkáte si? Protože kvalitní novinařina si žádá kvalitní přípravu a mohu vás ujistit, že kvantum materiálů k tomuto případu je mírně řečeno enormní. A opět se týká onoho soudu.
Sami jste si mohli povšimnout, že Starostolec se s provinilci nijak nepáral. Jak se můžete dočíst v příslušných dřívějších článcích, padaly ozdravné pobyty v Azkabanu, dovolené v léčebnách i odebírání hůlek.
Jak je ale možné, že někteří obvinění z celé této kauzy vyklouzli se štítem málem bělejším, než když kauza vůbec vypukla?
A je náhoda, že dotyční kouzelníci jsou příslušníci nejvyšších vrstev kouzelnické společnosti? Minimálně jeden z nich je velmi podezřelý. Už máte tip, o kom budu psát? A proč vás jako první napadl zrovna Emanuel Isador van Thorne?
Emanuel Isador van Thorne, mladý muž, jehož největší zálibou jsou sněhobílé kapesníčky, čaj se sušenkami o páté a nekonečné opravování všeho a všech, od koho uslyší poněkud komickou zkomoleninu svého jména. Ano, pokud chcete tohoto nóbl studenta vytočit do běla, řekněte mu Emane. Pokud si přejete spíš odstín vařeného raka, zvolte pana Thorneho a přidejte nějakou peprnou poznámku na adresu jednoho z jeho skokanů.
Ale dost bylo pomlouvání, tohle není bulvár, tohle je seriózní plátek! A tak se držme faktů. No dobrá tedy, pojďme si shrnout, co již víme.
- Emanuel Isador van Thorne je nejmladším mužským členem rodu van Thorne v přímé linii.
- Stejně jako generace před ním, i on má zálibu v žabách, mají ale žáby zálibu v Emanuelovi?
- Po vynesení podezřele mírného rozsudku v podobě zproštění viny, se po něm slehla zem. Náhoda? Nemyslím si.
- Rod van Thorne byl již v minulosti spojován se sektou zvanou Smrtijedi. Když došlo na lámání chleba, vyvázli ze soudu až podezřele hladce, a pak na čas zmizeli z politické scény. Opět se musím ptát: Náhoda? Nemyslím si.
- Rod van Thorne patří ke kouzelnické aristokracii a jako takový má spoustu špinavého prádla, které by bylo záhodno začít prát!
Tohle jsou surová fakta, která ale z nějakého důvodu nikoho nijak netrápí. Copak opravdu nikoho nezajímá, jak je možné, že si kouzelnická aristokracie může dělat co chce a nenese za to žádné následky? Že zbylí studenti z řad takzvaných Lilií dopadli jak největší kriminálníci (což rozhodně netvrdím, že jimi nejsou, nejsem psycholog, abych viděl do záhybů jejich čer– eh, dětských myslí) a tady pan Žabí princ si odkráčí div ne s princeznou?
A kdyby byl tak nevinný, proč by měl zbytek jeho rodiny tak nutkavou potřebu ho odklízet z veřejného dění? Může za to snad fakt, že starý Emanuel van Thorne psychicky neunesl, že je podle psycholožky psychicky nevyrovnaný a měl by s mladým Emanuelem docházet na terapeutická sezení?
Kdo by se ale mohl divit, však tento rod už je tak starý, že k nějakému tomu inbreedingu v něm již dozajista dojít muselo, a ti z nás, kteří netráví volný čas vyšíváním kapesníčků a zapisováním poznámek ohledně páření žab, ví, že inbreeding s sebou nese jistá rizika. To, že tento problém většinou řešíme ve zvířecí říši, to nechme stranou.
Nebo je to jen další z oněch náhod, které by si zasloužily bližší prozkoumání? Čím déle píši, tím více nejasností a úsměvných náhod se vybarvuje a já musím konstatovat, že tento rod toho musí skrývat ještě mnohem víc. To, že naše společnost začíná být děsivě prohnilá a skrz naskrz zkažená a zkorumpovaná, to není žádná novinka, ale už je opravdu potřeba, aby s tím normální vrstva začala něco dělat. A od toho tu jsem já se svou novou rubrikou, která se bude zabývat tím, co by podle starých čistokrevných rodů mělo zůstat skryto.
První koš špinavého prádla bude vyprán již brzy!
nezávislý redaktor
Dostalos Popapulis
