Toulavé tenisky NONRP

Vatikán – Po stopách Roberta Langdona

Tento maličký stát sestávající pouze z velkého náměstí a baziliky je velkým mystériem a lákadlem pro všechny, kteří se sem rozhodnou vyrazit. Ani já nebyla výjimkou, v mém případě to byla úžasná možnost vidět místa ze svého oblíbeného románu od spisovatele Dana Browna Andělé a démoni a dokonce na nich osobně být. Mít příležitost chodit na místa, kde během pouhých čtyř hodin symbolog Robert Langdon odhalil tajné bratrstvo Iluminátů, byl opravdu silný zážitek. Sice jsem tak úplně neměla šanci projít celou Stezku zasvěcení, ale i to málo, co se mi podařilo spatřit, stálo za to.

Pokud se do Vatikánu rozhodnete přijet, je tu pár věcí, na které byste měli být připraveni. Už jenom ze skutečnosti, že se jedná o papežský stát, je zde zcela na místě určitá úcta. Nejen uvnitř historických budov, ale na celém území. Takže pokud chcete křičet uprostřed Svatopetrského náměstí, rovnou na to zapomeňte, jelikož by se vám mohlo stát, že budete vykázáni. Dámy, pokud dále vstupují právě dovnitř budov, musí mít na paměti, že je přísně zakázáno mít odhalená ramena a kolena, čili doporučuji si brát sebou nějaký větší šátek na zahalení těchto oblastí (v některých případech je dostanete při vstupu k dispozici a při odchodu je zase odevzdáte.) Vatikán má taky své vlastní bezpečnostní složky, říká se jim Švýcarská garda a je to jedno z nejúctyhodnějších zaměstnání v této zemi. Povídá se, že vstup do gardy je posláním na celý život. A ona to bude i možná pravda, jelikož příslušníkem může být pouze svobodný muž, jenž je katolík ve věku od devatenácti do třiceti let. Musí projít i určitým výcvikem a často se místo dědí z generace na generaci. K jejich zvláštnosti patří i velice zajímavá a barevná uniforma, která rozhodně přitahuje pohledy víc než britští beefeaters.

Švýcarská garda
Wikipedia [online]. Rome, Vatican: Wikipedia, 2005 [cit. 2019-04-19].
Dostupné z této adresy.

Asi ta nejhlavnější část je Svatopetrské náměstí, jež se rozprostírá v kruhu. Prostředku náměstí dominuje vysoký obelisk, který byl původně vystavěn ve staroegyptském městě Lunu, ale později převezen až sem. Pokud byste na něm ale hledali pozůstatky hieroglyfů, musím vás zklamat, žádné na něm totiž nejsou. Celé náměstí je ještě po stranách lemováno kolonádou sloupů, na jejichž vršku jsou vytesány sochy svatých. 

Dalším unikátem, jenž tady můžete zahlédnout, je Bazilika sv. Petra, jejíž vstup vede právě z náměstí. Pokud se rozhodnete jít až sem, připravte se, že budete stát dlouho a několikahodinovou řadu, než se dostanete dovnitř. Každoročně sem proudí masa návštěvníků z celého světa. Pro věřící je totiž návštěva tohoto místa jakousi Mekkou nebo Alfou a Omegou, není se proto čemu divit. Mě osobně sice zajímalo toto místo z estetických důvodů (a možná i trochu těch literárních,) ale proč nespojit příjemné s užitečným, že? 

Bazilika sv. Petra.
Wikipedia [online]. Rome, Vatican: Wikipedia, 2004 [cit. 2019-04-19].
Dostupné z této adresy.

A co je na bazilice tak zvláštního? Asi ten největší skvost, jaký jsem kdy mohla spatřit. Sixtinská kaple.

Nenachází se tedy přímo v ní, ale z baziliky vede přímo schodiště až do Apoštolského paláce, čili když vkročíte do baziliky, máte možnost ji spatřit. Tady připojím trochu víc informací. Sixtinská kaple je dílem italského velmistra umění Michelangela Buonarrotiho, především strop a okolní stěny. Ty zdobí výjevy ze Starého zákona – například Stvoření světa nebo Prvotní hřích. Michelangelo na ní pracoval celé čtyři roky a její nejkrásnější fresku, jenž je vyvedena na zadní stěně kaple, zvanou Poslední soud maloval zcela sám, bez jakýchkoliv pomocníků, dlouhých sedm let. 

Do kaple vstoupíte v absolutní tichosti, kolem stran stojí stráže gardistů, kteří kontrolují turisty, aby nedošlo k jakémukoliv poškození nebo vandalismu. Nevím jak ostatní, ale já ve chvíli, kdy jsem vstoupila dovnitř, stejně nebyla schopná cokoliv říct. Doslova totiž oněmíte z té krásy, která se nad vámi rozprostírá. Překrásné fresky, postavy a malby vyvedené do těch největších detailů a domalované s precizností, která je neuvěřitelně obdivuhodná na to, když si vezmete, že takový strop musel Michelangelo malovat ve stejné pozici jako stojíme my, kteří toto dílo obdivujeme.

Sixtinská kaple
Wikipedia [online]. Rome, Vatican: Wikipedia, 2007 [cit. 2019-04-19].
Dostupné z této adresy.

Poslední pohled na celý Vatikán. Myslím, že tady už není co dodávat, snad jen pokud budete mít někdy možnost se dostat do Itálie, udělejte si jednodenní výlet až sem. Můžu vám zaručit, že vám to bude stát za to.

Pohled na Vatikán
Wikipedia [online]. Rome, Vatican: Wikipedia, 2006 [cit. 2019-04-19].
Dostupné z této adresy.

Hermiona Jean Grangerová

vaše nadšená cestovatelka

0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *