Bradavice,  Famfrpál a sportovní dění,  Rozhovory

„Jako nezaujatý rozhodčí říkám, že to má Nebelvír v kapse.“ Smith a Harrison promluvili

Famfrpál poslední dny hýbe celou školou. Ať už tomu sportu, kde se celkem čtrnáct lidí na košťatech prohání vzduchem za čtyřmi míči, zatímco některé se snaží chytit, některé si přehazují a některým se zase vyhýbají, rozumíte nebo ne, faktem je, že je náplní většiny konverzací. Příchod nové sezóny nepřinesl ale pouze nové sestavy, nýbrž i posilu do řad rozhodčích – Lyonnella Smithe a Bryana Harrisona. Dva bývalí chytači Nebelvíru, kteří jsou natolik objektivní a nezaujatí, aby mohli soudit famfrpálová utkání naší školy. Nebo ne?

Takové otázky vrtaly v hlavě i mně, nebudu lhát. Ačkoliv famfrpál považuji za přežitek, bez spravedlivých a objektivních soudců se z této hry stane ještě větší fraška, než je nutné. Pojďme se tedy podívat, jak rozhovor s bývalými hvězdami dopadl. Mám svůj zápisník, oba asistenty naproti sobě – a nezbývá, než je trochu přiskřípnout.

Děkuji, že jste s tímto rozhovorem souhlasili. Jak se cítíte?

Lyonnell Smith: To teda za málo. Som docela polichotený, rozhovor som robil naposledy, keď som tu prefektoval – a to už pár rokov bude, že jo, Brájo? Vtedy to nedopadlo zrovna moc fajn, tak snáď si teraz s odstupom času aspoň vylepším reputáciu.

Bryan Harrison: Tyjo, jak se cítim? No já nevim, asi jako Lájonnellek. Já si teda myslim, že narozdíl od něj jsem byl docela v pohodě prefekt a reputaci si nejdu zachránit, spíš si jdu pokecat. Ale díky za možnost, rozhodně se rád zas po letech objevím ve školním časopise a třeba i na sebe prásknu nějakou nezajímavost.

V ten moment sám Harrison ještě nevěděl, co všechno na sebe práskne.

Jak jste se dostali k pozici famfrpálského instruktora na naší škole? Byla vám tato práce přímo nabídnuta?

Lyonnell: No, aby som bol úprimný, priamo ponúknutá mi nebola. Ani sa nedivím, madame Hoochová je docela vitálna žena, určite by to tu zopár rokov ešte sama zvládla. Ale keď máte namiesto vysnívanej famfrpálovej kariéry na krku dve malé decká, zaručene sa dostanete do bodu, kedy vám dôjde, že by to chcelo nejakú zmenu, iskru, čokoľvek – a takto sa famfrpálu môžem aspoň troška dotknúť. Je to paráda! Ariel, moja manželka, ma stále tlačila do toho, nech si za niečím idem. Vlastne to bol z veľkej časti skôr jej nápad.

Bryan: *Při zmínce manželky Ariel k Lyonnellovi vrhne naprosto vyděšený výraz.* Já jsem se k tomu dostal úplnou náhodou. S madam Hoochovou jsme docela kamarádi a když jsem se s ní šel rozloučit, zakecali jsme se a já se navrh jako případná výpomoc. Nebudu lhát, přišlo mi, že se jí to zrovna dvakrát nelíbí, ale po čase se mi přeci jenom ozvala a to podle mě i sama od sebe. Jsem fakt rád, že jí budu moct pomoct a stále potkávat kamarády. Přece to tu po těch těžkých sedmi letech jen tak neopustim a rád uvidim svůj bývalý tým v akci, jak to tu všem ostatním kolejím natře.

Jak moc si pan Smith vlastně myslí, že je paní Hoochová vitální, to se ještě níže dozvíte.

Vylepšování ani udržování reputace jistě ale není to, proč na škole jste, což mě přivádí k další otázce. Doposud madam Hoochová asistenty nepotřebovala, v čem tedy spočívá tato nová funkce?

Lyonnell: Chceme jej uľaviť od tej hromady povinností, ktoré sa tu na ňu kupia.

Jakožto správná redakce, která dodržuje etické zásady a nezveřejňuje záznamy off-the-record, tak ano, přesně takto pan Smith odpověděl. Neřekl vůbec nic navíc. Řekl jenom takovouto hezkou chválu. Vůbec neřekl, že by to paní Hoochová nezvládla. – poznámka autora

Bryan: Já souhlasim s Lyonnellkem, prostě je stařešina a potřebuje pomoct víc než dost. A v čem to spočívá, to záleží. Pro mě to je taková menší brigáda, takže dělám, co je potřeba a jinak se moc nestarám. Rozhodně jsem ale přišel podpořit Nebelvír, protože ten, ten si tu fakt zaslouží vyhrát! I kdybych je měl sám trénovat.

Otázkou není myšlenko, co pro vás tato práce znamená, ale-

Lyonnell: Jo, Nebelvír! Ten hlavne!

Rád bych zde pohovořil i o chování našich dvou nových asistentů, nicméně se obávám, že by mi na popis jejich manýrů nestačil všechen pergamen světa.

-pane Smithi, kdybyste mi neskákal do řeči, to by bylo úplně nejlepší. Zpátky k otázce, mimo samotné nábory a pískání famfrpálových zápasů, co je popisem vaší práce?

Lyonnell: *Zatváří se nanejvýše otráveně.* Tak rôzne. Okrem toho, čo už si povedal, by sme mali dozerať aj na tréningy, robiť nudné papierovačky, pomáhať hráčom, no a taky písať motivačné blbosti na nástenku, alebo komunikovať s akadémiami. Ako kedy, sme proste takí kluci pre všetko.

Bryan: Nó, však sem to teďka říkal. Prostě máme pomáhat se všim, co je třeba. Teď jsme pomáhali s náborama, budem asistovat při zápasech a takový ty různý drobnosti. Jak říká tady Lájonnellek, jsme kluci pro všechno. Asi nemá smysl to nějak víc rozvádět, stejně tomu dobrá většina beztak nerozumí.

Proč se asistenti tak zarytě vyhýbajím mým odpovědím? Copak by neměla být jejich funkce veřejná? Zkusil jsem jít tedy jiným směrem.

Co zatím říkáte na současné sestavy? Jakožto nezaujatí rozhodčí byste jistě měli zvládnout posoudit, který tým zatím vypadá nejsilnější, kdo má podle vás nejvíce šancí?

Lyonnell: Ako nezaujatý rozhodca hovorím, že to má Nebevír jasne v kapse. Všetci vedia, že je najlepší, vždy bol. Dúfam, že ostatným fakultám natrhne █████

Bryan: Já souhlasim, vždycky to byl, je i bude Nebelvír. Podle mě ostatní týmy nemají šanci. Ale abych nebyl tak jednostranný, Havraspár taky nebude úplně nejhorší.

Lyonnell: Jo, jo, Havraspár je taky bezva. Skoro ako v tom čase, čo ho viedla Leslie. Sme ich vždycky rozmázli.

Nezaujatý rozhodčí, který je schopen mluvit pouze o své koleji? Jak sami uznáte, to je nanejvýše podivné. A kdybyste viděli, jak se u toho oba spokojeně a sebejistě tvářili. Sám pan Harrison dokonce ve své odpovědi uznává, že je jednostranný. Musel jsem se tedy ptát dál.

Nebojte, pane Smithi, s vulgarismy si v redakci poradíme. Co vás nicméně vede k tvrzení, že právě Nebelvír je favorit? Když se podíváte na sestavy, které jistě znáte nazpaměť, když jste se vedli nábory, tak se zmijozelský tým skládá výhradně z páťáků, šesťáků a sedmáků. V Nebelvíru převažují nižší ročníky. V čem přesně mají nebelvírští větší šanci než zmijozelští?

Lyonnell: To je jednoduché. Nebelvír má talent. V Zmijozelu to bol vždy iba jeden netalentovaný pitomec vedľa druhého; zober si napríklad Flinta alebo Tarigannovcov. Každý z nich má väčšinou iba plnú ████ kecov a pritom…

Bryan: No já bych naopak řekl, že Nebelvír není tolik agresivní a narozdíl od Zmijozelu nad tou hrou víc přemýšlí. A taky tam mám kámoše, vim jak hrajou. Ale Flint tam byl podle mě jedinej schopnej.

Lyonnell: To jo, ale bol to █████.

S vulgarismy si sice poradíme, ale nerad bych cenzuroval polovinu rozhovoru, pane Smithi, a vy se nemusíte tvářit tak nepříjemně, pane Harrisone, osobní spory si nechte na potom. Nicméně, bez ohledu na to, jak zatím zápasy dopadly, jak může mít Nebelvír jako samotná kolej talent, když se složení týmů každoročně mění?

Bryan: Lyonnellek je stará škola, myslim, že rozhovor bez vulgarismů ani nezvládne. No a ten Nebelvír… To je kloboukem, sype nám do koleje samé talenty, kteří mají ohromný potenciál. Teda nerad bych urazil ostatní koleje, ale ani si nepamatuju, kdy Zmijozel naposled vyhrál pohár, vlastně asi nikdy, no. Tak snad už mě chápeš.

Lyonnell: Súhlas, tam v Nebelvíru sme proste jeden talent vedľa druhého. A keď sa sedem takých talentov spojí a začne bojovať za výhru, je jasné, že pohár zaručene skončí práve v rukách Nebelvíru, nie? Je to jednoduchá matematika – Zmijozel nie je dosť dobrý, Mrzimor dosť šikovný a Havraspár dosť nadaný. Všetci pôjdu k zemi.

Navzdory mým otázkám, které je měli alespoň navést k tomu, aby alespoň zkusili hovořit objektivně, jsme se pomalu zamotávali v kruzích. Oba asistenti se tvářili nanejvýš spokojeně, zatímco moje nespokojenost se situací rostla. Co když pomalu ale jistě ztratíme jakoukoliv kontrolu nad výsledky zápasu?

Jak si tedy vysvětlujete nebelvírskou prohru v zápase proti Havraspáru? Jako asistenti byste jistě měli umět zápas a jeho výsledek technicky rozebrat.

Lyonnell: Som tak naštvaný! Havraspár svojich súperov jasne provokoval, fauloval, hral špinavo a chudákom nebelvírčanom nezostalo nič iné než sa brániť, čo sa nakoniec odrazilo aj na konečnom výsledku. Stavím sa, že tých faulov vo vzduchu bolo z ich strany oveľa viac, takže sa nie je čomu diviť, že hráči Nebelvíru boli rozptýlení a pod tlakom.

Bryan: Já myslim, že všecko bylo řečeno tadyk mým kolegou. Občas se prostě nedaří a i famfrpálovej mistr se někdy utne. I když těch faulů bylo fakt dost, příště bychom to asi měli pískat my dva.

Nemohu než si klást otázku, jak by asi vypadalo hodnocení pana Smithe, kdyby Nebelvír nakonec vyhrál? Nechte mě si zahrát na jasnovidce, vše by bylo naprosto v pořádku a z Havraspáru by udělal zlé padouchy, kteří byli navzdory svým snahám poraženi dobrou snahou? Výborný sudí, mohu-li vyjádřit svůj názor.

Naznačujete snad, že kontrola madam Hoochové nebyla adekvátní? Byli jste na zápase přítomni?

Bryan: *Zděšeně vyvalí oči.* NÉ! Proboha, to jsme přece neřekli. Ale madam Hoochová by potřebovala prostě pomoct, víš, jak je složitý uhlídat celej stadion a každýho hráče? A jasně, že jsem tam byl, dlouho jsem se tak dobře nenadlábnul.

Lyonnell: Presne tak, my to predsa nemyslíme zle, sme tu od toho, aby sme jej pomohli. Jej kontrola bola rozhodne adekvátna… jej veku. Pozri. *Protočí očima.* My jej nezazlievame, že už jej zrak neslúži tak, ako by mal, ona za to v podstate ani nemôže. Robila to najlepšie, čo mohla – len hovorím, že my dvaja by sme to urobili lepšie.

Bryan: Líp bych to teda neřekl… *Poplácá tam kolegu pyšně po rameni.*

Jistě, práci by odvedli lepší, ale místo toho… cože to dělali místo toho? Někde hodovali? Pracovní morálka naprosto excelentní. Nemluvě o jejich pohrdlivých gestech vůči mně jakožto redaktorovi.

Uvidíme vás tedy příští zápas na hřišti s píšťalkou? Nebo se půjdete zase, abych citoval pana Harrisona, „nadlábnout“?

Lyonnell: Uvidíme. *Uškrnie sa.* Ale na to by si sa asi mal spýtať skôr našej šéfky.

Bryan: Uvidíme se určitě, jestli na hřišti nebo na tribuně, to je otázkou. Jo, měl by ses zeptat madam Hoochové, zas bych ji nerad vyhazoval.

Lyonnell: To jo, vyhadzovať ju rozhodne nechceme! Je to legenda.

Vyhodit ji nechtějí, ale její schopnosti shazují. Je-li madam Hoochová neschopná, jak pak může dělat rozhodčího zápasům? Proč je stále zaměstnaná? A proč, jestliže považují asistenti její schopnosti za nedostatečné, se neangažují v zápasech více?

Myslím, že jsem už slyšel víc jak dost. Co byste nakonec vzkázali všem účastníkům letošní sezóny?

Lyonnell: Ja by som im rád odkázal hlavne to, nech si nezačínajú romániky s niekým v inom tíme. Potom to dopadá tak, že sa chudák nebelvírsky kluk väčšinou obetuje v prospech vyfintenej havraspárky, vďaka čomu stráda celý tím. Kašlite na to, muchlujte sa so svojimi!

Bryan: Hm, tak já bych všem popřál hodně štěstí, hlavně teda Nebelvíru a Tonckovi bych vzkázal, ať ty holky moc nestřídá, bude se mu pak blbě hrát a špatně soustředit. A teda já bych se nemuchloval vůbec, však to nejde míchat dohromady sport a holky! A ta… no ta… Čelzý by taky mohla urazit pár hlav.

Lyonnell: Náhodou, pár by ich tam za hriech fakt stálo.

Následně jsem se už sebral a odešel, nechtěl jsem se dozvědět, co by pan Smith s některými hráčkami provedl. Stejně tak vynechám jejich nevyžádané rady k mému milostnému životu a pozdravování poloviny nebelvírského famfrpálového týmu.

Odcházel jsem nicméně nanejvýše znepokojený. Jak mohla škola dopustit, aby o výsledcích či náborech rozhodovala tato dvojice? Mimo jejich povahovou nevhodnost, především pak pana Smithe, pochybuji, že se dokáží rozhodovat sami o sobě, natož o famfrpálových utkání. To už si ale udělejte obrázek sami, vážení čtenáři.

0

Jeden komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *