Dlouhé večery v Picardově kabinetu nad skromným občerstvením, v jedné ruce hrnek teplého čaje a v druhé pero, které škrabopisem zaplňuje pomačkaný kus pergamenu. Takto zhruba vypadají naše přípravy na kolejní akce a tato nebyla výjimkou. S Leslie na profesora Picarda hrneme nápady, on se zamyšleným výrazem chodí křížem krážem místností, některé návrhy nám schvaluje, jiné zavrhuje, tu něco přidá, jinde ubere. Asi jako každé vedení koleje chceme, aby naše svěřence občasné hromadné akce jen pro naši kolej bavily a studenti na ně chodili s chutí, takže vaříme své mozky, popisujeme štosy papírů a nakonec se vždy nějak dobereme k výsledku a s doufáním, že vše vyjde tak jak má, očekáváme den D.
O to víc jsem myslela, že vyletím z kůže, když mě den před akcí skolila nemoc. Bohužel moje malé tělíčko kombinaci učení, kouzlení, plánování a sychravého počasí neustálo. Příkaz “Ležet, ležet, ležet!” od madam Pomfreyové byl tak rázný, že jsem chtě nechtě zaplula do postele a druhou letošní kolejní akci ve Vánočním stylu, jsem strávila za dveřmi ložnice. Když mě v noci probral příchod mých spolubydlících, Leslie se okamžitě nasáčkovala ke mně do postele a celý průběh mi převyprávěla. To, co nestihla, jsem z ní dostala výslechem před psaním tohoto článku, abyste ničeho nebyli ušetřeni.
Jednou z nesporných výhod je fakt, že náš kolejní ředitel je nejenom profesorem, ale hlavně mistrem kouzlených formulí. Díky jeho ladným pohybům hůlkou se naše společenská místnost proměnila v zimní zasněžené království a nemenší díky patří školním skřítkům, kteří se jako vždy mohli přetrhnout, aby nám z kuchyně dodali ty nejlepší lahůdky. Hagrid nám obětoval jeden krásně rostlý smrk, který už zbývalo jen nazdobit a nastrkat pod něj vánoční dárky.
Dárečky hrály všemi barvami a přímo vybízely k tomu, aby byly co nejdřív rozbaleny – proto se staly prvním bodem programu. Leslie mi řekla, že kdo neviděl výraz Mery Kail, když jí do ruky z krabice skáče hrabák, tak nikdy nebyl svědkem pravého štěstí. Mé štěstí je tedy už poněkud menší, protože si Mery z naší ložnice pomalu, ale jistě dělá zoologickou zahradu a já si teď musím před tím šíleným tvorem schovávat vše, co se jen nepatrně blyští, ale alespoň se tam nenudíme. Z dárků byli potěšeni všichni, jen některá děvčata, která si rozbalila falešnou hůlku, s povzdechem seznala, že s ní vážně kouzlit nejde, a tak se při cvičení kouzel musí i nadále spolehnout na své původní od Ollivandera.
Falešný sníh, který se vytrvale snášel k zemi, studentům výborně posloužil při probouzení profesora Picarda, který vyčerpáním po přípravách společenské místnosti usnul. No řekněte, kdo by nevyužil možnost beztrestně, ba dokonce s vidinou ocenění, zkoulovat svého kolejního? Radím vám dobře, pokud náhodou venku potkáte trio Moony-Gratte-Stevensonová se sněhovou koulí v ruce, tak vezměte nohy na ramena, protože jejich střely jsou silné a přesně mířené. Pan profesor však nehodlal být jako sněhulák sám, a tak po probuzení vyhlásil hromadnou sněhovou válku, koule létaly vzduchem jako divé a po chvíli už byl od sněhu úplně každý.
O tom, že je naše bývalá prefektka Penelopa Clearwaterová moudrá, svědčí fakt, že pozná pravou chvíli, kdy odejít, a tak byla ušetřena sněhu v puse, jelikož frnkla ještě před válkou, ale tím přišla o záchranou akci. Víte, mojí kamarádku a spoluprefektku Leslie Collinsovou zbožňuji z celého srdce, jenže z toho jejího strkání nosu do všeho bych se občas zbláznila. A to se jí stalo osudným i během kolejní akce, když se rozhodla zblízka prozkoumat sněhuláka, o kterém jí profesor Picard zapomněl sdělit, že je začarovaný. Sněhový mužík ji vcucnul a odmítl ji jen tak vydat zpátky. Naštěstí se ve sněhu nikomu z přítomných nezavařil mozek a společnými silami studentky odpověděly na všechny jeho záludné otázky a hádanky a sněhulák se rozhodl vrátit prefektku živou a zdravou, dokonce s gáblíkem v ruce.
No řekněte, nevyčerpalo by vás to? Po vydatném občerstvení, ještě vydatnější koulované a trápení mozkových závitů se studenti odebrali obtěžkáni dárky do postelí. Nadšené úsměvy většiny účastníků po celý večer těšily jak profesora Picarda, tak Leslie a jejich interpretace samozřejmě i mě, ač jsem se nemohla osobně zúčastnit. Naštěstí se nesnědlo všechno cukroví a dobroty, a tak jsem si mohla v posteli v noci užít alespoň to.
Na všechny Havránky se budeme těšit na příští akci!
M. Magpie