Zdravím, vítám, jsem tu zase. Jak jistě všichni víte, famfrpálová sezóna tohoto roku je dost šílená a řežby nejsou jen ve zmijozelských rukou. Poslední zápas mezi Nebelvírem a Havraspárem byl taktéž dosti šílený. Konečné skóre bylo 190:140 a výhru si odnesl Nebelvír!
Už po prvních pár minutách Nebelvírští odrážeči ukázali, že tenhle post mají v krvi a sesunuli k zemi jednak Nikol Argentovou, brankářku, a chvíli na to letěla k zemi i Leslie Collins, odrážečka. Člověk by si řekl, že to asi i stačilo a že mají vítězství v kapse, jelikož brankářka a jeden z odrážečů dole? Kdepak. Koukalo se na to fakt škaredě. Chvíli po tom, co k zemi doletěla Leslie, se zdá, že Jason zahodí koště a prostě začne utíkat pryč. Kdo ví, jestli ho držel týmový duch, nebo snad jen zmatení, ale na tom koštěti zůstal. Jeho další putování po hřišti bylo dost podivné a vážně se mi zdálo, že uvažoval každou sekundu, že z toho koštěte seskočí, když tu se k němu připlížil další potlouk a po jeho odražení sesunul k zemi Mackenzie. Náhoda? Předpokládám. Naschvál? Pochybuji. Tak či tak pak všichni působili jako zmatené včely nad rozkvetlou zahradou. Co se týče Leslie a Cynthie, taková ta klasika, každopádně mě stále udivuje, jak holkám stačí dech na to, aby se vyrovnaly těm dvěma klukům a i když jejich tým padal k zemi, mají můj obdiv!
Když to lehce sesumíruju, nerada to říkám, ale Archie se tentokrát snažil. Na koštěti se udržel až do konce a taky se párkrát hnal za zlatonkou, že jsem měla co dělat, abych údivem nevyskočila z kůže, když mu jen tak tak unikla. (Ne, pořád tě nesnáším, Arčí!) Co se týče Lyonnella, nevím jestli byl mimo ze svého bráchy, ale dle mého mu to tentokrát moc nešlo.
Střelci se tentokrát předvedli víc, než jsem čekala. George, Yennefer a Brája jsou neskutečně sehraní a jelikož následuje zápas mezi námi, pevně doufám, že je to štěstí přejde – pardon, vážně chci vyhrát! Nasázeli devatenáct gólů a já absolutně nestíhala sledovat, kam ten camrál mizí. Když se zase kouknu na Havraspár, osobně si nejsem jistá, jestli je to štěstí začátečníka v podobě Noaha, nebo se s famfrpálem v krvi narodil, ale tento zápas se mu skutečně vyvedl. Nesmím zapomenout na Lucy, stálici havraspárského týmu, a jejich – alespoň podle mě – hvězda, Mack… Dopadlo by to všechno jinak, kdyby nešťastně neletěla k zemi? Dokázala by zápas obrátit? Všichni víme, že Mack na hřišti působí jako stroj a střílí jednu branku za druhou… To všechno si můžeme jen představit, a i když jsem fandila Nebelvíru, už jen kvůli Brájenovi, osobně si myslím, že kdyby Mack zůstala na hřišti, dotáhli by to minimálně na remízu, jelikož ta holka umí v takovým napjatých situacích dělat zázraky.
Ale dost vychvalování střelců, kterým se asi nikdy nevyrovnám, a přehoupneme se k brankářům. Nikol měla tu smůlu, že letěla k zemi hned, naštěstí jsem nakoukla na ošetřovnu a byla živá, takže se nemusíme bát a v dalším zápase se jistě objeví, přece jen je to kapitánka a nenechá tým ve štychu, ne? Zato Bowen… Páni, já vážně nepobírám. Bavila jsem se s Hůčovou a řekla mi, že v něm je potenciál. Za všechny zápasy vychytal přesně polovinu gólů, co k němu mířila. Ne že by to s tím potenciálem neomílala u všech, ale i tak. Klobouk dolů, ale Bowene, pozor, kam rozhazuješ rukama, zaslechla jsem drby, že jsi zase někoho praštil!
A aby to nebylo jen takové plkání o mých pocitech, povídala jsem si s Hůčovou docela dlouho a vyzvídala jsem, jestli bude letos Allstars zápas. Víte co? Pravděpodobně bude! A víte kdy? Den před odjezdem ze školy!
Kdo se do něj dostane, je ještě ve hvězdách, jelikož nás všechny čekají ještě dva zápasy a ten nejbližší pro mě bude hororový, jelikož bude právě mezi mou kolejí Mrzimorem a Nebelvírem, kolejí, která zahrnuje nejvíc mých přátel. Již 1. 6. (nonrpg) se uvidíme na Famfrpálovém stadionu! Tak nezahálejte, nahoďte žlutý a červený barvičky a pojďte nás podpořit!
Se vší zvědavostí,
ta žlutá
Rositta Wildhame
