Jak jsme si již řekli ve vydání druhého Astronomického okénka, tak SMART-1 je první evropská družice organizace ESA (European Space Agency -> přeloženo Evropská vesmírná agentura) vypuštěná ze Země s dráhou mířící k Měsíci. Tato družice má hned několik cílů, které si hned zopakujeme.
Cíle sondy po dosažení Měsíce:
- zkouška miniaturizovaných součástek
- prověření nového iontového motoru
- poznatky z oblasti geologie, topografie, morfologie a mineralogie
Miniaturizované součástky
Pojďme si to trochu rozebrat. Ony miniaturizované součástky jsou vlastně malé přístroje dosud nevyzkoušené ve vesmírných agenturách. Jejich účelem je samozřejmě ušetřit místo a s novými mikročipy by mělo dojít k navýšení efektivity sběru dat.
“Je to vůbec nejsložitější věc, kterou kdy člověk stvořil.” – Craig Barrett, šéf americké firmy Intel pro vědecký časopis Science (2004)
Iontové motory
Další novinkou umístěnou do této sondy je nový typ iontového motoru, tzv. Hallův motor. Tento motor vyrobený francouzskou firmou SNECMA označený jako PPS1350 využívá elektrostatické pole k ionizaci xenonu a jeho urychlení z trysky motoru.
Sonda je díky tomu schopná vyvinout ve vakuu rychlost až 16,4 kilometrů za sekundu, a v něm setrvat většinu cesty až do brzdných manévrů.
Oblast Měsíce prozkoumávána
sondou SMART-1
Ještě něco málo k naší sondě? Ale samozřejmě!
SMART-1 byla vynesena ze zemského povrchu 27. září 2003 nosnou raketou Ariane 5 startující ve francouzské Guyaně. Hmotnost samotné sondy po oddělení by měla být 367 kilogramů a její mise by odhadem měla trvat do roku 2006. Na Zemi se však nikdy nevrátí. Po ukončení mise je plánované její shození na povrch Měsíce.
Jak už víme z Astronomického okénka, tak sonda v pořádku dorazila na oběžnou dráhu našeho Měsíce a nyní bude po rok a půl získávat užitečná data.
Budeme doufat, že vše proběhne v pořádku a sonda splní svůj účel.
Váš bradavický vědátor,
Quentin Aaron Greenwood
