Bradley M. Fuller – Je fajn si zafušovat do více oborů, když má člověk tu šanci

Vítejte u nové rubriky Rozhovory s absolventy. Mé jméno je Nicole White, jsem autorkou několika románů z mudlovského prostředí a nyní i redaktorkou časopisu Sonorus. Jsme v londýnské pobočce redakce Sonorus, je září 2005. Mé pozvání přijal Bradley M. Fuller, absolvent bradavické školy čar a kouzel, milovník létání a kouzelných tvorů a lamač dívčích srdcí.

Dobrý den, vítám vás v naší redakci. Děkuji, že jste přijal pozvání. Přiznám se, že jsem se o vás dozvěděla od své dcery, která byla nadšená z vašich hodin a naposledy i z výletu za kouzelnými tvory, který jste o prázdninách pro bradavické studenty zorganizoval. Jaké to pro vás bylo vrátit se do školy jako vyučující? Užíval jste si tuto novou pozici?

Já díkes za pozvání, je to docela bájo si to tu tak připomenout! Dcery – hm, Emči? Je tu taky? Pozdravujte ji, to je malá frajerka. Však na těch hodinách byla dobrá hlavně ta třída, tak za to je zásluha pro všecky ty piškoty tam! Já na tohle podle mě nejsem moc typ člověka, ale voni mi s tím pomohli. A ani by mě nenapadlo, že se zrovna do Bradavic takhle vrátím – ale hledal jsem praxi na splnění kurzu, tak se naskytla fajn příležitost a řekl jsem si, proč ne. Hlavně propojená s famfrcem, což se dalo propojit s jiným odvětvím, ve kterým jsem se trochu angažoval. Ale jak už jsem říkal, užíval… jako bylo to fajn. Ale fakt si myslím, že to bylo fest těma děckama!

Když mluvíte o famfrpálu, je to směr, kterým se momentálně ubíráte? Vaše profesní cesta?

Famfrpál? Ani ne, já jsem spíše přes ty tvory, ten famfrpál jsem měl spíše tak bokem, ono to je fajn si trošku zafušovat do více oborů, když má člověk tu šanci. Rozšířit obzory, víte jak, ať se neztratí. Proto jsem si taky dodělával tu pedagogickou praxi, ať se do toho můžu vrhnout, až za pár let přijdu o všechny končetiny, haha.

Tvorové, famfrpál a pedagogická praxe, to zní, že máte celkem široký záběr. Sama tomu rozumím, člověk chce toho zkoušet co nejvíc a rozšiřovat si obzory. Máte už plán, kde se za pár let vidíte nebo to necháváte spíše osudu? 

Přesně tak, člověk si to musí trochu pojistit… Hele, no, já bych rád vydržel v praxi u tvorů co nejdýl, ale víte, jak to chodí. Takže mám jako zálohu to učení. Protože to pak aspoň budu moct zůstat tak trochu v oboru. Do toho létání bych se úplně specificky nepouštěl, to je spíše koníček. A co vy? Kde se vidíte za pár let vy? Ať taky nemluvím jen já!

Kdy jste vlastně zjistil, že vás kouzelní tvorové baví? Já jsem zvyklá, že tady se ptám hlavně já. Ale kde se vidím? Asi bych si přála víc cestovat. A vy? Zdržujete se nyní hlavně v Británii, nebo se pohybujete i jinde po světě?

Myslím, že někdy ve druháku. Jako, v prváku mě ten předmět bavil, ale ve druháku jsme dostali tak skvělýho profesora. Občas ho potkávám a zrovna nedávno jsem mu říkal, že díky němu jsem se do tvorů tak dostal. Tak právě, čas to trochu zamíchat, ne? A na cestování je vždycky čas – kam byste chtěla jet? Já se v Británii moc nezdržuju, jezdím sem za mamkou, strejdou, bratránkem a tak… Ale jinak bydlíme v Kalifornii, v San Franciscu. Přijďte se podívat, na cestování ideálka. A jinak taky dost cestuju, příští měsíc razíme do Austrálie, tak se mega těším. A co vy?

To je pěkné, pan profesor musel mít radost. Kam bych se chtěla podívat? Nejvíc asi do Egypta, na pyramidy. Tenhle článek budu muset schovat před dcerou, jinak bude trvat na tom, že vás v té Kalifornii musíme navštívit. O cestování tedy, koukám, nouzi nemáte. Z toho, co říkáte, to vypadá, že si zatím život po Bradavicích užíváte plnými doušky. Máte nějaké doporučení pro budoucí absolventy?

To jo, on je děsnej frajer. Egypt? Tam jsem ještě nebyl. Ale rozhodně to mám na seznamu. A proč schovat? Však dojeďte, vezměte manžela a dojeďte, ne? Klidně se stavte, Cat bude nadšená, že potká někoho z děcek, co jsem učil. Ráda ukazuje lidem okolí a já taky. A no, jako ne, rád bych cestoval víc, ale zas nejsem milionář. No tak blbý dny byly a budou, ale snažím se. A doporučení, ty jo, nevím – na tohle období budete za pár let nostalgicky vzpomínat, tak ho nestravte stresem, hm?

Je prima slyšet, že jsou v Bradavicích učitelé, kteří dokážou studenty motivovat ke studiu a zažehnout ten plamen vášně pro nějaký obor. Co se úspěchu týká, ten nepřichází přes noc, ale jako celkem čerstvý absolvent mi přijde, že máte našlápnuto opravdu dobře. A s tím vaším doporučením mohu jen souhlasit. Bradley, moc vám děkuji, že jste přišel k nám do redakce a za celý rozhovor, který bude jistě přínosný nejen pro budoucí absolventy. Je ještě něco, co byste rád řekl závěrem? Co by mělo dnes zaznít a nezaznělo?

V Bradavicích jsou dost určitě taky, ale já prvních pár let chodil do Ilvermorny. A jó, to jo, já musím uznat, že jsem měl docela pomoc a možná jsem ji vždycky necenil, ale teďka ji cením. Zas ne každej si to takhle může po škole dovolit. Už, jo? Nó, asi není zač – já ani nevím, netuším co by tak ty čtenáře mohlo zajímat – třeba, že podepsaný fotky budu rozdávat za hoďku dole v kuchyňce?

Děkuji za upřesnění té školy. A jsem si jistá, že ta autogramiáda bude zajímat především naše čtenářky. Děkuji, Bradley, za rozhovor. Ať se vám daří v profesním i osobním životě. 

4