Druhou část Toulek, kde vám přiblížím další podrobnosti ze života Isolt a Gormlaith, vám právě přináším – a s ní i odpovědi na palčivé otázky z předchozího dílu, které vám jistě téměř nedaly spát!
Celých dvanáct let, Gormlaith nutila Isoltu ke spolupráci a izolování se za pomoci černé magie. Když nakonec přeci jen mladá slečna v sobě našla dostatek kuráže a schopností, ukradla tetinu hůlku, jelikož nikdy neměla povolení mít vlastní. Jediná věc, kterou Isolta ještě vzala s sebou než utekla z domu, byla zlatá brož ve tvaru Gordického uzlu, která kdysi patřila její matce. Poté Isolta opustila zemi.
Vyplašená z toho, že se jí Gormlaith pomstí, a z jejích úžasných stopovacích schopností, Isolt se nejprve přestěhovala do Anglie a to dávno před tím, než jí začala být Gormlaith na stopě. Odhodlaná ukrýt se tak, že ji její adoptivní rádoby matka nikdy nenajde, si Isolt ostříhala vlasy. Předstírající, že je nečarský chlapec jménem Elias Story, se vydala na lodi s názvem “Májovník” na plavbu do Nového Světa.
Isolt dorazila do Ameriky mezi prvními osidlovateli, přičemž po příjezdu se vydala mezi hornatou krajinu, nechávajíc tak své přátele z lodi myslet si, že “Elias Story” zemřel na krutou zimu stejně jako mnoho ostatních. Isolta opustila svou kolonii částečně proto, že měla strach, aby ji tak Gormlaith ihned nevypátrala, a to dokonce i na novém kontinentu, a také proto, že její cesta do zahraničí Májovníkem ji přiměla k myšlence, že čarodějka si jen těžko získá spoustu přátel mezi nečarskými Puritány. Isolt byla nyní sama v pusté, drsné divočině cizí země a co tak věděla, nejbližší čarodějové mohli být stovky, ne-li tisíce mil daleko, jelikož při domácí výuce Gormlaith nic nenaznačovalo tomu, že by byl u Indiánů valný výskyt kouzelníků, jestli vůbec nějaký. A tak po několika osamělých týdnech v horách potkala dva kouzelné tvory, jejichž existenci doposud vůbec nebrala na vědomí.
Stínoděs, tedy stínové stvoření, je tvor žijící v lesích a živící se na jakýchkoliv humanoidech – zpravidla však dává přednost přímo lidem. Jak již jméno napovídá, dokáže se sám skrýt za téměř jakýkoliv objekt, a zůstat tak perfektně skrytý jak před lovci, tak před oběťmi. O jeho vyhubení se pokusili i nečarové, ovšem jeho kouzelným silám nedokázali čelit. Pouze čarodějka či kouzelník mají šanci přežít útok Stínoděsa.
Paskřet je také původem z Ameriky. Vzrůstově menší stvoření s popelavě šedou kůží a obrovskýma ušima by mohl vzdáleně připomínat Evropského skřeta. Silně nezávislý, vypočítavý a ne zrovna příliš nadšený z lidí (ať už kouzelníků či nečarů).Sám ovládá prastarou magii vlastní jeho druhu. Paskřeti loví za pomoci smrtelně jedovatých šípů a doslova se vyžívají v tom, když mohou nachytat člověka.
Tito dva tvorové na sebe natrefili v lesích a Stínoděs, který byl neobvyklé velikosti a síly, nejen že uspěl v chycení Paskřeta, který byl mladý a nezkušený, ale byl na nejlepší cestě Paskřeta vykuchat, kdyby Isolt neseslala kouzlo, které přinutilo Stínoděsa na úprk. Aniž by věděla, že Paskřet může být také velice nebezpečný, vzala jej do náruče a donesla do svého přístřeší, kde jej ošetřovala, dokud se neuzdravil.
Paskřet prohlásil, že je nyní povinen jí sloužit, dokud nebude moci splatit svůj dluh. Považoval to za obrovskou hanbu, být dlužníkem nějaké mladé čarodějce, která je natolik pošetilá, aby se sama toulala cizí zemí, kde Paskřeti či Stínoděsové mohou zaútočit na každém rohu, a její dny tak byly nyní doplněné o neustálé mrmlání Paskřeta, který ji následoval kudy chodila.
I přes Paskřetův nevděk byla Isolt ráda, že není už úplně sama – přišel jí zábavný a byla vděčná za jeho společnost, byť nabručenou. Jak šel čas, vytvořilo se mezi nimi silné přátelství naprosto unikátní mezi takto druhově odlišnými jedinci. Věrný pravidlům tabu, které paskřetův druh měl, jí nikdy neprozradil své skutečné jméno – a tak jej Isolt pojmenovala “William“, po svém otci.
Vydrží přátelství, které Isolt s paskřetem navázala, když sama nikdy skutečné přátele neměla? Vydrží Isolt v Americe, když je tam tolik nebezpečno a poprvé v životě je nucena se postarat sama o sebe? Jaká nebezpečí jí hrozí?
Odpovědi na všechny tyto otázky naleznete v dalším článku “Toulky Stříbranovem”, proto nezoufejte, vše se včas dozvíte!
Za redakci Sonoru,
Iris Avathia Leithold
0
