Rozhovory,  Žhavá sova

Bradavická reforma?

Zdraví vás já a zase já, úžasná Rita Holoubková, která je na každém rohu ulice, při každém špitnutí človíčka na balkoně, u každé události, jak už malé, tak velké, a na všechno přijde.

Dopisovou, hlásnou, soví a jakoukoli poštou se ke mně dostalo, že v Bradavicích probíhají reformy o sto šest. Udělala jsem si tam menší výlet
i se svým věrným společníkem – bleskobrkem. Pro vstoupení do školy jsem nepotřebovala zvláštní povolení. Tam už všichni ví, kdo jsem a co dělám. (Obecně jako všude jinde.)

Po příchodu do vstupní síně hradu na mě vykoukl zajímavý protokol, visící na stěně, s číslem jedna na sobě. Bylo na něm napsáno, cituji: „Jakékoliv nevhodné metody výuky jsou studenti POVINNI hlásit inspektorce.“ To znamená jediné. Počínaje dneškem se nemusíte bát, že vaše děti studují něco zakázaného nebo nekalého. Všechno je pod dohledem Ministerstva kouzel v čele s Dolores Umbridgeovou.

Načapala jsem pár studentů, které jsem ihned podezírala ze záškoláctví. Využila jsem situace a zeptala se každého na tu samou otázku: Jaký máte názor na novou paní inspektorku?

„My máme nějakou novou paní inspektorku? To jsem byla nejspíš pálit ponožky spolubydlících.“ – Noora T.

„Aký mám na ňu názor? Páči sa mi všetko, čo robí, a absolútne to podporujem. Vie se obliekať, čo je ale, k môjmu prekvapeniu, to najmenej. Chápete, že vyprovodila pani profesorku Kavanagh? Nikdy som sa z bylinkárstva nenaučila tak malo, koľko pri nej, a myslím si, že je inkompetentná, stejne ako to ona nazvala. A celá jej idea, že nebudeme na hodinách OPČM kúzliť? Ako sa máme tak niečo škaredého naučiť? Obranu proti čiernej mágií nepotrebujeme prakticky vedieť, len sa šprtať fakty, ktoré, len tak mimochodom, v mnoho prípadoch vlastne musia byť poriadne overené fakty. Nie, jednoducho si myslím, že jej prítomnosť je nutná. Pardón. Meno? Ďakujem, prosím.“ – Anonymní prefektka

„Ta je úžasná, vypadá jako nafouknutá nádhera a oblíká se jako vkusný orangutan. A mé jméno?“ – Kryšpín Časnačaj

„No na první pohled jsem si řekl, že to bude milá babička která má ráda kočky a všem bude dávat na potkání čokoládu… Ale pod tím jejím načechraným úsměvem a růžovými šatičky se skrývá pěkně šupinatá potvora, ehm, tedy, chci říct, ne tak milá paní, jak jsem si myslel… Že jo, nic proti, to víte, já ženy rád, ale staré ropuchy… Ehm tedy, znovu mi to promiňte to víte, se nechám občas unést. No prostě, asi se od ní žádné čokolády nedočkáte, ale pohledu, který vás zastraší, ano. Ale nechci dělat zle, jsem tu chvíli, ještě tu chci i další chvíli pobýt, tak nějak se začínám sbližovat s jistou profesorkou, jestli mi jako rozumíte… Ehm… No, to je asi vše. A mé jméno? To vám říkat nebudu, ale pokud to někam budete dávat, tak ať tam jsem pod nickem “Pan pohledný”. Děkuji, teď spěchám na hodinu, snad jsem vám byl nějak prospěšný.“ – Pan Pohledný

„Cože? Názor? To po mně fakt chcete? No, já nevim. Potkal jsem jí teprv asi dvakrát a z toho jsem s ní mluvil nulakrát, protože jsem zrovna vymejšlel plán s Le… Ehm, dělal něco důležitýho. Ale vypadala docela mile, rozhodně bych se k ní na hodinu určitě přihlásil. Akorát by musela učit něco pro mě! Vypadá tak podobně jako jedna cizí babička, která je perfektní! Jen co musim vytknout, je její styl oblíkání, je to až moc přerůžovělý a to já nerad.“ – Lurefoxová

„Taková ta panička v růžovém? Tak to vám klíďo teda povím, co si o ní myslím! Teda. Když jí nepovíte, že jsem to byla já, samozřejmě. Každopádně je to podle mě úplná svatice. Já jsem jí teda vlastně osobně moc nezažila, nic mě neučí a mimo hodiny se s profáky moc nevybavuji, jedině s Davenportem, ale to je zase na jiné povídání. Soudím ale na základě informací, které jsem získala z ověřených zdrojů a povím vám, že tuhle ženskou rozhodně nebude sranda naštvat. Normálně mi totiž Olda ukazoval, že mu snad vypravovala něco ze svého dětství! A prý nebyl jediný! Absolutně nevím, jak si může někdo něco takového vůbec dovolit, ale podle mě by se to mělo dostat k někomu, kdo s tím může něco udělat a oškubat ji jako slepici. Protože jsem na ni teda pěkně naprdnutá, abyste věděla. No a co, že ji sama neznám, však takové oblečení o jednom už taky něco vypoví.” – neznámá slečna

„Názor na novou paní inspektorku? Popravdě její přítomnost ve škole mě docela zaskočila i když po loňských událostech to lehce chápu. No doufala, jsem, že se vrátí profesor, tedy ministr Brumbál a ne že sem pošle takovou osobu, která si tady začne dělat vše po svém. Chápu, škola potřebuje určitý řád, ale omezit kouzlení? Vylepšit obranu? Teď, když se děje tolik věcí? Nejlepší věc, co mohla udělat. Neříkejte mi, že loňský útok a to co vypráví Harry (pozn. r. – lži) spolu mají něco společného… Ale zase na druhou stranu, je pěkné, že je tady konečně někdo kdo si všímá i těch pár zkažených duší, které se po školním hradě prohání, například Thiers. Vůbec bych se nedivila, kdyby každou chvíli byl vyhozený ze školy, popravdě, za to bych ji ty čajové servisy i vyleštila vlastním kapesníkem. Víte jak je ten kluk protivný? Kdybyste někdy chtěla psát o zkažených lidech na hradě, dám vám klidně pár typů. A prostě… Ehm, k tématu. Má pěkné… Pěkný čajový servis a taky se mi líbí ta růžová, je taková sytá, jen jí je moc.“ – Rositta Wildhame

„Jó! Inspektorka? Ta malá černovlasá paní co… Ahá! Takže myslíte tu babču v růžovým, co hrozně moc mluvila na zahajovací slavnosti? Jakoby ona vypadala docela mile, ale fakticky sem neměl tucha, o čem to mlela! A taky se mi vůbec nelíbí, že furt pije enom čaje, protože čaje sou úplně hnusný, brr! Asi je z ňákýho starýho domorodýho kmene růžovek, kde maj vlastní jazyk a popíjej čaj od rána do večera, nebo tak něco. No, prostě nevim, mně zas tak hrozná nepříde. Daleko horší je tá… Serity Bracknell! Tedááá, Verity Cracknell! Vona se normálně ani neumí podepsat! No hrůza toto prostě. Rači ste se měla zeptat na tuto, to by vám mohla půlka mrzimoru vyprávět do alelůja!“ – Ignác Kakáč

Vidíte, v Bradavicích šlape všechno jak ona drátkách! Brzy tam zavítám zas a sdělím vám veškeré informace, které budou nutné. Hlavně jen ty pravdivé!

Pro dnešek se s vámi loučí

všemi oblíbená redaktorka Sonoru, Rita Holoubková

0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *