U nás v redakci se vždycky snažíme naše resty dělat co nejdřív, ale to víte, někdy to nevyjde podle plánu, takže to prostě musíme dohánět a podobné věcičky. No, a tentokrát jsem na vině já, no. Dal jsem si načas, ale je to tu, konečně máme možnost trošku prodrbat i druhý zápas podzimní sezóny, a to konkrétně Havraspár proti Nebelvíru. Minulá forma se docela osvědčila, tak budeme pokračovat v tom, co máme zaběhlé a jukneme se, jak to vypadalo skupinku po skupince.
1) Střelba
Vzhledem k tomu, že jsem v zápase hrál (jojo, sem hráč, fakt, hh), jsem měl docela pěkný rozhled po celém hřišti, a tak můžu s klidným srdcem tuhle část velice jednoduše ohodnotit. Až teda na pozdější část zápasu, kde sem se válel na ošetřovně. Ze začátku zápasu byly obě formace celkem aktivní, a to nejen bodově, ale hlavně v otázce přihrávek. Pěkně to bylo viditelné hlavně u červených, kdy se spíš jela hodně klidná a vyrovnaná hra, kde se zapojovali všichni střelci. Modří měli na střelách pomalejší nájezd, to se však změnilo po té, co se podařilo vyřadit brankáře Nebelvíru. V tu chvilku se musela formace, ať už jmenovitě má osoba, nebo moji spoluhráči, stahovat hodně dozadu a dbát i na defenzivu obručí. Možná i to, že ani jeden z nás není brankář nakonec způsobilo, že Havraspár ke konci zápasu na střelách viditelně vedl a střelci opět rozhodli, kdo tenhleten zápas vyhraje. Červeným tedy nebudu upírat dobrý nájezd, ale stejně tak jim nebudu upírat špatný dojezd, nejspíš hlavně díky absenci vytrénovaného brankáře. Také to, že střelci červeného týmu hráli ve znevýhodnění, dost jasně napomohlo modré obraně i střelbě. Modrým zase neupřeme pomalejší nájezd, ale dobrou práci s tím, co se jim naskytlo, tedy ideální prostor pro uchopení příležitosti a zhodnocení výhody absence brankáře a již zmiňovaného oslabení střelců.
2) Odrážení
Tentokrát se nám proti sobě postavily čtyři velice šikovné odrážečky, které samo sebou dostály svého titulu a předvedly celkově velice pěknou podívanou. Ještě teď mě někdy bolí hruď, když se nadechnu, byla to vážně pecka, co si budeme povídat. Nebudu to brát po lidech, ale spíš se zaměřím na obě dvojice dohromady. Obě měly silnější a obě měly i slabší články, ale tak to je snad vždycky. Každopádně nakonec to vzhledem ke statistice dopadlo tak, že modří si vedli opětovně o něco lépe než červení. A nebudeme si lhát, pokud by se jim tolik nedařilo, zápas by mohl vypadat úplně jinak. Každopádně, stalo se? Stalo.
3) Chytání Zlatonky
No… byl bych rád, kdybych vám mohl říct, že od minula se situace změnila a máme tu chytnutou Zlatonku, ale bohužel, ani tento zápas se tu malou zlatou mrchu nepodařilo chytit, a tak čekáme na další zápas, kde by se mohlo celkem zadařit.
4) Bránění obručí
Zde to zase bylo o něco peprnější. Mluvím tady hned o dvou věcech, a každá se stala na jedné straně hřiště. Marco byl docela brzo vyřazený a chudák skončil na ošetřovně, takže zbytek zápasu chytali střelci a… snažili se, ale nedopadlo to nejspíš podle jejich představ. Zatím co na druhé straně Anthony předvedl dost parádní výkon a vychytal krásných 31 střel, čímž svůj tým podpořil asi tak, jako by každý brankář chtěl. I zde měl tedy Havraspár jasnou výhodu, tím pádem máme další kousek do mozaiky.
5) Zranění
Minule jsem to asi zakřikl, protože i tenhle zápas si o zranění vyloženě řekl, a nakonec na ošetřovně skončilo celkem devět lidí. A dokonce i v téhle kolonce měl Havraspár výhodu, protože z jeho družstva na ošetřovně skončili v uvozovkách jen tři hráči, zatímco na druhé straně jich na ošetřovně skončilo šest. Takže… nechci se opakovat, ale další výhoda pro modré.
Konečný souhrn
Zápas byl podle mě, člověka který v něm hrál, dost jasný. Všichni se opět snažili tak, jak jim jen síly stačily, a nikdo si nedovolil jet pod 100%. Havraspár ale dokázal, že není týmem, který by se soustředil jen na jeden ukazatel, ale jeho komplexní zaměření na všechny ukazatele jasně dovedlo celý tým do vítězného finiše. Výsledek byl tedy nakonec 230 ku 190 pro Havrany.
0
